EU zatrhla Čechům oblíbené buřty. Tyhle se prodávaly po tunách, teď máme smůlu

Určitě jste si toho všimli už dávno. Buřty, které jsme si kdysi s chutí opékali na letních táborácích nebo si je kupovali na rodinné grilovačky, už nejsou tím, čím bývaly. Evropská unie totiž před několika lety zavedla přísná pravidla, která určují, co přesně může být označeno jako špekáček. A pokud tato kritéria výrobek nesplňuje, nesmí se pod tímto názvem prodávat. Co se stalo s našimi oblíbenými buřty a proč už nemůžeme najít ty, které jsme znali z dětství?

Celý proces začal jako součást širší snahy Evropské unie o zajištění kvality potravin a ochranu spotřebitelů. Špekáčky, které jsou v Česku i na Slovensku velmi oblíbené, musely projít přísnou revizí složení. Nová pravidla stanovila minimální podíl masa a zakázala používání určitých náhražek, které byly dříve běžnou součástí levnějších variant.

Masný výrobek s názvem Špekáček musí splňovat určité legislativní požadavky na základě vyhlášky č. 69/2016 Sb., třeba minimální obsah masa (40 %) nebo maximální obsah tuku (45 %). Pro špekáčky s označením „zaručená tradiční specialita“ jsou požadavky na složení specifikovány detailněji, takže v nich například musí být nejméně 6 % čisté svalové bílkoviny. Pro špekáčky obou kategorií je zakázáno použití strojně odděleného masa (tzv. separátu) včetně separátu drůbežího. Pokud výrobek tato kritéria nesplňuje, nesmí být označen jako špekáček – místo toho musí nést obecnější označení, například „uzenina“ nebo „masný výrobek“.

Legislativní požadavek táboráky značně prodražil

Pro některé výrobce to znamenalo značné komplikace. Levnější špekáčky, které často obsahovaly různé náhražky a měly nižší podíl masa, musely zmizet z trhu, nebo se jejich receptura musela upravit. Proces nebyl jednoduchý ani levný. Výrobci byli nuceni investovat do nových surovin a technologií, aby splnili přísné požadavky, což se mnohdy promítlo i do vyšší ceny pro konečného spotřebitele.

Samotné rozhodnutí však nepadlo přes noc. Pravidla se začala projednávat už několik let před jejich zavedením a vyvolala v Česku vášnivé debaty. Pro některé lidi bylo těžké pochopit, proč by Evropská unie měla zasahovat do tak tradičního výrobku, jako jsou špekáčky. „Je to naše národní specialita, a teď nám někdo říká, jak ji máme dělat?“ stěžoval si tehdy pan Jaroslav, majitel malé uzenářské firmy na Vysočině.

Na druhou stranu ale existovala i skupina lidí, která nová pravidla vítala. Argumentovali tím, že zákazníci mají právo vědět, co kupují, a že kvalita potravin by měla být na prvním místě. „Konečně budeme mít jistotu, že špekáčky opravdu obsahují maso a nejsou to jen náhražky,“ komentovala paní Hana z Olomouce, která se vždy snažila vybírat kvalitní potraviny.

Špekáček je poctivý. Žádný separát

První roky po zavedení těchto pravidel byly pro některé zákazníky zklamáním. Špekáčky, které byly levné a dostupné, najednou z obchodů zmizely. Nové produkty s vyšším podílem masa byly podstatně dražší, a ne každý si je mohl dovolit. Na druhou stranu se ale začala objevovat nová nabídka kvalitních špekáčků, které získaly na oblibě u náročnějších zákazníků.

„Musím přiznat, že jsem byl zpočátku skeptický,“ psalo se tehdy na jednom z diskusních fór, „ale když jsem ochutnal nové špekáčky, byl jsem příjemně překvapen. Jsou mnohem chutnější a opravdu voní po mase, což dřív rozhodně nebylo pravidlem.“

A jaká je situace dnes? Na nová pravidla přicházející z EU jsme si postupně zvykli (až na papírová brčka, co se rozmočí dřív, než stačíte nápoj vypít) a kvalitní špekáčky se staly standardem. Přesto se čas od času objeví nostalgie po těch „starých buřtech“, které byly levné a chutnaly přesně tak, jak si je mnozí pamatují z dětství. Dnes si ale lidé více uvědomují, že kvalita potravin má svou cenu a že se vyplatí investovat do výrobků, které splňují přísné standardy.

Navzdory počátečním kontroverzím tak přinesla regulace špekáčků i pozitivní změny. Spotřebitelé se naučili více číst etikety a zajímat se o složení potravin. A pro výrobce to byla příležitost, jak vylepšit své produkty a získat důvěru zákazníků. Špekáčky, které dnes najdeme na pultech obchodů, tak můžeme považovat za symbol kvality a tradice, která se přizpůsobila moderním požadavkům.

I když už si tedy v obchodě nekoupíme buřty, které jsme znali dřív, můžeme si být jisti, že ty současné špekáčky jsou mnohem lepší. Až příště budete sedět u ohně a opékat si tuto tradiční pochoutku, možná si nakonec řeknete, že někdy i změny, které na první pohled vypadají negativně, mohou vést k lepšímu. Navzdory tomu, že buřtguláš za stovku pro celou rodinu už neuvaříte…