EU vydala varování pro české seniory. Shromážděte doma zásoby na 72 hodin
Evropská unie čelí nejrůznějším výzvám, od klimatických katastrof přes pandemie až po kybernetické útoky. Aby na ně dokázala rychle a efektivně reagovat, připravuje řadu strategií, jak ochránit své občany i infrastrukturu. Jedním z aktuálních doporučení je výzva k lepší osobní připravenosti. Brusel nově varuje, že by každý měl mít doma zásoby, které vystačí alespoň na 72 hodin.
Tahle výzva platí pro všechny občany bez rozdílu. Ale pokud si z ní má někdo opravdu vzít ponaučení, pak jsou to senioři. Právě oni bývají v krizových situacích nejzranitelnější. Ať už proto, že žijí sami, hůř se pohybují, nebo prostě jen proto, že nemají tolik sil a možností jako mladší ročníky.
Rozhoduje prvních 72 hodin
Představa, že by došlo k výpadku proudu, uzavření obchodů nebo omezení dopravy, může pro mnohé působit vzdáleně. Ale pro starší lidi, zvlášť ty, kteří žijí sami a nemají nikoho blízkého v okolí, je to scénář, který by mohl znamenat skutečný problém. I obyčejná věc, jako je nedostatek vody nebo nemožnost dojít si pro léky, může v takové situaci nabrat úplně jiné rozměry.
Navíc se často zapomíná, že senioři bývají závislí na určitém režimu, pravidelných dávkách léků, známém prostředí, funkční elektřině nebo třeba jen telefonu, přes který zůstávají v kontaktu s rodinou. Všechny tyto jistoty může krize na pár hodin nebo i dní narušit. A právě tehdy rozhoduje, jestli má člověk doma zásobu vody, jídla nebo třeba obyčejnou baterku.

Co by nemělo chybět doma
Evropská komise mluví o 72 hodinách, tedy třech dnech, během kterých by měl být člověk schopný vystačit si s tím, co má doma. A to platí dvojnásob pro ty, kteří by se jinak těžko dostali ven nebo by jim nikdo nepřišel na pomoc. Základem je samozřejmě pitná voda, dost na to, aby pokryla základní potřeby jako pití či hygiena. K tomu trvanlivé potraviny, které není nutné složitě vařit. Ideálně takové, které člověk běžně jí, a které nezaberou moc místa.
U starších lidí je ale třeba myslet i na specifické potřeby. Kdo má potíže se srdcem, cukrovkou nebo třeba s tlakem, měl by mít doma dostatečnou zásobu předepsaných léků. V ideálním případě i jednoduchý přehled, kde co je uložené, aby se v tom člověk vyznal i ve stresové situaci. Praktické je mít po ruce i rádio na baterky, kdyby vypadla elektřina nebo signál. Díky němu se dají zjistit důležité informace, které se v krizích šíří často právě touto cestou.
Nepřipravujte se jen pro sebe
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že krize často zasáhne nejtvrději ty, kdo na ni nejsou připravení. A zatímco mladší lidé mají často více možností, mohou rychle vyrazit na nákup, přemístit se jinam, nebo si informace najít online, senioři bývají odkázaní hlavně sami na sebe.
Pomoci přitom může i okolí. Rodina, přátelé, sousedé. Někdy stačí jen si o tom popovídat, zjistit, co doma chybí, co doplnit, co by mohlo být potřeba. V mnoha zemích už běžně vznikají tištěné příručky právě pro seniory, které jednoduchým jazykem vysvětlují, co všechno by doma mělo být.

Evropská unie při tvorbě strategie čerpala inspiraci například ze Švédska, kde už podobná doporučení existují řadu let. A ani Česko nechce zůstat pozadu, ministerstvo vnitra ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem připravuje vlastní informační materiály, které by lidem měly s přípravou pomoci. Už teď je ale jasné, že kdo je připravený, není překvapený.