Důchodci to hází do popelnice. Mladší lidé ale vědí, že je to poklad za desítky tisíc
Žádné chytré telefony nebo tablety, ani dívání se na televizi. Virtuální svět zatím neexistoval, nebyly ani interaktivní hračky. Tenkrát letěly plyšáci, autíčka nebo kostky. Děti milovaly také skákání přes švihadlo, kreslení křídami nebo skákání panáka. Častokrát si také musely vystačit pouze se svojí fantazií. Dnešní děti už mají o hračkách úplně jiné představy, a proto babičky a dědečkové svoje dochované předměty z dětství vyhazují do koše. Neuvědomují si přitom, že i teď mají hodnotu, která nemusí být vůbec malá.
Občas je hezké vrátit se v čase a zavzpomínat. Staré předměty a hračky má doma schované kde kdo. Je pěkné věci si prohlédnout a vrátit se do dětských let. Častokrát mají naše prarodiče doma schované předměty staré několik desítek let, o kterých jsou přesvědčeni, že už jsou dnes bezcenné. A pokud se pustí do generálního úklidu, nemají problém je po letech skladování konečně vyhodit do koše. To ale může být chyba – některé věci mohou mít cenu i několika tisíc! Pro starší lidi jsou bezcenné, mladší generace ale ví, že se může jednat téměř o poklad. Zjistěte, jestli něco takového doma na půdě či ve sklepě nemá někdo i z vaší rodiny.

Méně je někdy více
Legendární hračky v dnešní době děti příliš netáhnou. Většina z nich je zvyklá na moderní technologie, nejrůznější varianty her a pestrou škálu panenek či autíček. Více hraček přitom automaticky neznamená, že jsou děti šťastnější. „Česko patří k zemím, kde rodiče za hračky utratí v přepočtu na jedno dítě skoro nejvíce na světě, ale jak upozorňují psychologové, rozhodně to neznamená, že jsou kvůli tomu děti spokojenější, či dokonce šťastnější. Samozřejmě nikdo už dneska nečeká, že si dítě vystačí s jedním polínkem, ale jak najít tu správnou míru a co hrozí, když bude v dětském pokojíčku hraček trochu moc?“, píše web Maminka. Zdá se, že naše rodiče či prarodiče měli v tomto ohledu perfektní balanc. Znali nespočet venkovních her a doma si hráli s pár druhy hraček. Možná se budete divit, ale některé z nich i dnes mají velkou finanční hodnotu!
Cenu mají hlavně autíčka
A co tenkrát opravdu letělo? Jde například o autíčka, a to doslova. S tradičními angličáky venku i doma lítali kluci i holky. Dnes už frčí úplně jiná autíčka, mnoho z nich je na ovládání nebo oplývá nejrůznějšími vizuálními či zvukovými efekty. Angličáci si přitom stále drží svoji cenu – a to především, pokud doma máte jejich sbírku. „Sbírání autíček je druhým nejrozšířenějším sběratelským koníčkem po filatelii,“ říká Roman Gronský, který autíčka sbírá od roku 1963. Autíčka přitom nesbírají jen jednotlivci, po celém světě lze najít několik výstav, které čítají i tisíce kousků. Jedna z největších evropských sad byla k vidění na začátku ledna v Praze. „Najdete model z roku 1951 a také zcela nové kousky z kolekcí Matchbox a Hotwheels. Ale hlavně každý tam najde angličáka, s kterým si sám hrál jako malý,“ řekl organizátor výstavy Michal Novotný. Výstava už sice v hlavním městě skončila, je ale putovní, a tak se za nějaký čas jistě vrátí. Jestliže tedy někde v krabici najdete zahrabaná retro autíčka, určitě je nevyhazujte. Pro sběratele mohou mít pořádnou cenu.

Stála se na ně fronta
A to především i proto, že kdysi byly angličáci velmi těžko k dostání. Jestliže dneska chcete svým ratolestem koupit jakékoliv autíčko, stačí zajít do hračkářství či zabrouzdat na internetu. Tenkrát to ale nebylo tak jednoduché. Na propracovaná mini autíčka se často stály dlouhé fronty! „Autíčka dovezená z Velké Británie byla tehdy pro děti velká vzácnost a dědila se z generace na generaci,“ píše server Sběratel. Kdysi se hračky předávaly, malé děti teď o takové kousky nemají zájem. To z nich ale nedělá bezcenné krámy. Máte nějaké kousky doma? Schválně se poptejte. Možná budete překvapeni, jaký o ně někdo projeví zájem!
Dnes je vyrábí jediná firma
Mezi retro hračky, které dnešním dětem připadají jako sci-fi, patří ale například i různé panenky, plyšové postavičky nebo dřevěné stavebnice. I ty mají dnes vysokou hodnotu a k vidění jsou v muzeích i soukromých výstavách. Právě ti nejmenší návštěvníci jsou často vykulení, s čím si to vlastně jejich babička s dědou hráli. Asi nejznámější plechovou hračkou byla tehdy zobající slepička, jenže v dnešní době umí tento typ hraček vyrábět pouze jediná firma u nás, a to Kvap Náchod. Jestli tedy doma nějaký tento retro kousek máte, prakticky se pyšníte pokladem. Určitě se ho tak nezbavujte. Zkuste ho nabídnout nějakému sběrateli nebo si ho zkrátka ponechte a s pýchou ukazujte svým dětem.