V českých domácnostech končí klasické květináče. Češky si zamilovaly „japonský“ způsob péče o květiny
I v interiéru našich domácností můžeme pěstovat takřka cokoli od nenáročných rostlin přes exotické vyžadující specifickou péči až po bylinky i zeleninu, kterou bychom čekali spíše na zahradách než v truhlíku na okně. Květiny můžou být skvělou dekorací i ideálním dárkem a jejich přítomnost v našich domovech prokazatelně snižuje stres. Jenže pak stačí jedna dovolená a z pokojových rostlin se stává spíše materiál pro kompost než reprezentativní výsledek našeho pěstitelského umění.
Pořídit si domů živou rostlinu v květináči znamená pořídit si o starost navíc. Najít pro ni vhodné místo, naučit se ji zastřihnout ve správný čas, čas od času vyživit hnojivem a nezapomínat na pravidelnou zálivku. Bez nadsázky je někdy pořízení kytky v květináči srovnatelné s pořízením domácího mazlíčka. Zvlášť když se chystáme na dovolenou, musíme najít někoho spolehlivého, kdo se o něj postará. U rostlin tohle ale zvládneme i bez lidí, stačí využít moderních technologií, které se o květiny postarají místo nás.
Moderní květináče pečují o wellbeing pokojových rostlin
Zapomeňte na klasické květináče, budoucnost péče o rostliny je tady. Po chytrých telefonech a spotřebičích na trh dorazily i chytré květináče, se kterými zvládnete péči o nejchoulostivější rostliny, i když s nimi nemáte žádné zkušenosti nebo jste zrovna mimo domov. Chytré květináče našly svou inspiraci v Japonsku, zemi, kde již dnes jsou technologie o dvacet let dál než u nás.
Od klasických květináčů se liší širokým spektrem funkcí, některé z nich můžete ovládat přes mobilní telefon aplikací, která vám přenáší aktuální data z květináče rovnou k vám. Za kytkou už nemusíte osobně běhat s konvičkou, zalít ji totiž zvládnete i z druhého konce světa.
Pokročilejší květináče dokáží samy vyhodnotit, zda rostlina prospívá, a upozornit vás na nedostatek živin nebo světla. Díky tomu zvládnou o rostliny pečovat i ti, kdo s nimi nemají příliš zkušeností nebo netuší, jak správně zareagovat na žloutnutí nebo opadávání listů. Jiné květináče dokáží pečovat o konkrétní druh rostliny a automaticky přizpůsobí své funkce jejím potřebám, takže zálivku i osvětlení regulují samy.
Moderní chytré květináče tak fungují nejen jako pomocník, ale i jako osobní zahradník. Vyrábějí se v mnoha designových podobách, takže si můžete vybrat, jestli do vašeho interiéru dobře zapadnout klasické nebo rustikální varianty či naopak dáte přednost modernímu vzhledu.
Co znamená „japonský způsob péče o květiny“?
Když se řekne „japonský způsob péče o květiny“, také jste jako první pomysleli na bonsaje nebo zenové zahrádky? Ačkoli oboje je pro Japonce typické, nezůstává jen u nich. V tomto případě máme totiž na mysli hlavně technologicky podpořený přístup k rostlinám. Japonci jsou mistři v hledání rovnováhy mezi tradicí a inovací, což je patrné v mnoha oblastech života, péči o rostliny nevyjímaje. Stejné je to s květináči, které nezajišťují jenom to, aby rostlina rostla, ale to, aby rostla v ideálních podmínkách.
Chytré květináče dobývají Česko
Chytré květináče se dostaly i do Česka, kde si poměrně rychle našly rozsáhlou základnu příznivců, a to hned z několika důvodů:
- Šetří váš čas. Žijeme ve městech, máme časově náročné zaměstnání i vlastní koníčky, cestujeme i jezdíme na služební cesty a vítáme, když nám někdo pomůže s péčí o rostliny.
- Snižují riziko, že kytky uschnou nebo uhnijí.
- Doplňují chytré domácnosti a zároveň jsou estetické na pohled.
- Podporují zdravý životní styl. Vypěstovat si vlastní bylinky a koření je mnohem ekologičtější a zdravější, zároveň je ale jejich pěstování poměrně náročné.
Pryč jsou doby, kdy péče o pokojové rostliny znamenala hlavně manuální práci s nutností trochu se dovzdělat o potřebách konkrétních kytek. Dnes je to hlavně součást digitálního životního stylu. Japonský způsob péče o rostliny není jenom o technologiích, ale i o našem přístupu dávat všemu, čemu se věnujeme, stejně pozornosti jako jiným aspektům našeho života. I souznění s přírodou tak může být jednoduší právě díky moderním vynálezům.
Zdroje: Testino, Prazsky-magazin, Bydleni