Banky vydaly varování: Při platbě kartou vás tato drobná nevědomost může připravit o desetitisíce

Když jedete na dovolenou, málokdy řešíte, jak přesně funguje platba kartou. Jenže právě tam vás mohou čekat nečekané náklady, o kterých se dozvíte až s odstupem. Může za to hlavně konverze měny a způsob, jakým se na terminálu přidává spropitné.

Nejde o podvod, ale o mechanismy, které nahrávají dražším variantám, a vy o tom mnohdy ani nevíte.

Výběr měny na terminálu

Při platbě kartou v zahraničí se často setkáte s volbou mezi zaplacením v lokální měně (např. eurech) a platbou v českých korunách. Na první pohled se může zdát, že zvolit koruny je výhodné. Vždyť přesně víte, kolik vám bude strženo z účtu. Jenže právě tady přichází problém zvaný DCC (Dynamic Currency Conversion).

Když zvolíte platbu v korunách, o směnný kurz se nepostará vaše banka, ale provozovatel terminálu, tedy zahraniční obchodník nebo poskytovatel platebních služeb. A ten často nabízí nevýhodný kurz. Rozdíl může být v jednotkách i desítkách procent. Například při útratě 100 eur vás to může stát klidně 300 i více korun navíc. To už při několika nákupech znamená tisíce korun navíc, zcela zbytečně.

Zvolíte-li platbu v lokální měně, směnu řeší vaše česká banka. Ta má většinou férovější kurz, a hlavně ho znáte z jejího ceníku nebo mobilní aplikace. Většina odborníků proto doporučuje při každé platbě v zahraničí volit vždy místní měnu.

Nevyžádané spropitné

Mnoho turistů se v posledních letech setkalo se situací, kdy jim obsluha v restauraci předložila platební terminál s už přednastaveným spropitným, například 10 nebo 15 %. V některých případech ani nebyla možnost tento příplatek odmítnout. Terminál neumožňoval upravit částku nebo spropitné odebrat. To platí hlavně pro zařízení v některých zemích, jako jsou Spojené státy nebo Chorvatsko, kde je spropitné považováno za běžnou součást útraty.

Podle odborníků z oblasti financí a digitálních platebních řešení může být taková praktika na hraně férovosti. „Ve chvíli, kdy zákazník nemá možnost výběru, přestává být spropitné dobrovolné a stává se nucenou platbou,“ upozorňuje technologický analytik zabývající se digitálními platbami. Na českých terminálech tuto funkci zavádí stále více podniků, ale většinou bývá volitelná a upravitelná.

Jak se bránit, když už k tomu dojde

U konverze měny máte vždy možnost výběru. I když vás obsluha tlačí do jedné volby, vždy zkontrolujte displej a hledejte volbu měny. Na terminálech bývá volba formulována jako „Chcete zaplatit v CZK?“ nebo „Charge in local currency?“. Zvolte vždy měnu dané země.

Co se týče spropitného, je dobré vědět, že i v zahraničí lze platbu odmítnout, pokud nejste spokojeni s výší částky nebo způsobem jejího nastavení. V takovém případě lze trvat na zaplacení bez spropitného nebo požádat o změnu. Pokud to terminál neumožňuje, máte právo platbu přerušit a zvolit hotovost, kde si výši spropitného určíte sami.

Zásadní také je zkontrolovat účtenku, ideálně hned po platbě. Na některých dokladech může být spropitné uvedeno zvlášť, jinde je součástí celkové částky. Pokud si všimnete nesrovnalostí až později, je možné platbu reklamovat u své banky. U DCC reklamace pravděpodobně neuspěje, protože se jedná o vědomé potvrzení podmínek. Ale v případě neautorizovaného spropitného je možné se domáhat nápravy.

Praktické tipy na závěr

• Vždy plaťte v měně dané země
• Zkontrolujte, zda na terminálu není přidané spropitné
• Sledujte, co potvrzujete na displeji
• Po platbě si schovejte účtenku
• Zvažte používání karty, která má výhodné kurzy (např. cestovní nebo fintechové)

I drobná nepozornost může vést ke zbytečným výdajům. A zatímco doma nad tím mávnete rukou, v zahraničí může jít o stovky až tisíce korun. Dát si pozor se proto rozhodně vyplatí.