Karlův most bledne závistí: Tento most v Písku je světový unikát, který jezdí obdivovat celá Evropa

Kamenný most v Písku je národní kulturní památka a architektonický zázrak, který fascinuje svět. Pyšní se titulem nejstaršího dochovaného mostu v České republice. Přestože se na něm podepsaly povodně, vichřice i zub času, stále hrdě stojí, což z něj dělá skutečný světový unikát. Připomíná nám um a mistrovské řemeslo středověkých stavitelů.

Raně gotický kamenný most, postavený pravděpodobně ve třetí čtvrtině 13. století během vlády Přemysla Otakara II., je jedinou dochovanou středověkou stavbou svého druhu v Česku, historicky v pořadí druhým kamenným po zaniklém Juditině mostu v Praze. Město Písek se díky němu stalo důležitým bodem na Zlaté stezce, která spojovala Baltské moře se Středomořím a sloužila k přepravě soli z Bavorska.

První písemná zmínka o mostě je ale mladšího data. V roce 1348 se o něm poprvé zmiňuje Karel IV., který svým výnosem nařídil, aby pokuty vybírané v městě byly používány na údržbu stavby.

Kuriozitou je, že most byl postaven na suchu. Koryto řeky Otavy bylo uměle převedeno teprve až po jeho dokončení.

První chodec z lesa

Neoficiálně bývá most označován jako Jelení most. Váže se k tomu zajímavá pověst. Most se měl prý jmenovat podle prvního člověka, který po něm přejde. Jako první se po mostě měl ale údajně projít jelen z nedalekého lesa, odtud i jeho neoficiální název. Mezi místními se ujalo jednoduché pojmenování „starý most“. Teprve v roce 2007 po dlouholetých sporech o jméně bylo rozhodnuto, že stavba ponese název Kamenný most v Písku.

Boj s živly

Most je dlouhý 109,75 metrů a široký 6,25 metru. Stojí na šesti pilířích a je tvořen sedmi oblouky, šest z nich jsou původní. Do dnešní doby se nedochovaly ani dvě mostní věže – jednu v roce 1768 strhla velká voda, druhá musela být v roce 1825 odstraněna kvůli rozvoji dopravy.

Kamenný most má bohatou historii bojů s přírodními živly. Největší zkouškou byly katastrofální povodně v roce 2002. Voda tehdy strhla část zábradlí a jednu ze soch. Hladina dosahovala až dvou metrů nad vozovkou. Díky generální rekonstrukci v 90. letech, kdy byly základy mostu zpevněny a zakotveny do skály, však most vydržel bez fatálního poškození. I to z něj dělá architektonický unikát, který ve světě nemá obdoby.

Rekonstrukce po povodních zahrnovala nejen obnovení mostu, ale také návrat ztracených prvků. Většina kamenného zábradlí byla z řeky vylovena a vrácena na své místo. V roce 2004 byla ztracená socha anděla nahrazena replikou a most byl zajištěn proti dalším povodním.

Dalšímu nebezpečnému živlu most čelil v roce 2007, kdy na něj udeřil orkán Kyrill. Silný vítr s sebou vzal i sochu kříže s Kristem, kterou pak museli potápěči lovit v řece. Zatímco kříž se nalomil, socha Krista jako zázrakem skončila jen s pár škrábanci.

Repliky barokních originálů

Podobně jako legendární Karlův most v Praze, také most v Písku lemuje několik soch. Jedná se o repliky původních barokních děl. Mezi nejvýznamnější patří sousoší Kalvárie, které zahrnuje sochy Panny Marie, Maří Magdalény a apoštola Jana. Další sochy znázorňují svatou Annu Samotřetí, svatého Antonína Paduánského nebo svatého Jana Nepomuckého s dvěma anděly. Originály soch z 18. století jsou uloženy v Prácheňském muzeu.

Časová kapsle v kříži

Během restaurování se pracovníkovi podařilo najít schránku s historickými dokumenty. Její součástí byla zpráva sochaře Karla Vlačihy o opravě kříže z let 1897-1899, výtisk Rudého práva, další zpráva o rekonstrukci z let 1957-1959 a vzkaz budoucím generacím.