Vesmírný dalekohled Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Co způsobil?
Drobný kus kamene narazil do nového vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba, informoval deník The Sun.
Nedávno bylo jedno z 18 zrcadel Jamese Webba zasaženo mikrometeoritem nebo kouskem meteoritu tak malým, že by mohl projít zemskou atmosférou, aniž by shořel. I když to může být problematické, protože nárazy mohou posunout Webbovy zrcadlové segmenty z místa, výzkumníci NASA tvrdí, že není třeba se obávat. Nejenže byl vesmírný přístroj v hodnotě v přepočtu 200 miliard korun navržen tak, aby vydržel škody způsobené vesmírem, ale je také vybaven senzory pro nastavení vlastních zrcadel. Pokud by selhaly, může Mission Control také upravit Webbova zrcadla ze Země.
„Vždy jsme věděli, že Webb bude muset přetrvat vesmírné prostředí. Navrhli jsme a postavili Webb s výkonnostní rezervou, optickou, tepelnou, elektrickou, mechanickou, abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru,“ řekl Paul Geithner, inženýr a technický zástupce projektového manažera v NASA.
To zahrnuje ostré ultrafialové světlo a nabité částice ze Slunce, kosmické záření z cizích zdrojů v galaxii a občasné zásahy mikrometeoroidů. Mikrometeoroid zasáhl dalekohled někdy mezi 23. a 25. květnem. Výzkumníci říkají, že dopad jim může pomoci lépe porozumět Lagrangeovu bodu 2 (L2) Země-Slunce, což je místo, kde se Webb aktuálně nachází na oběžné dráze. Může také pomoci vědcům vyvinout strategie pro ochranu dalekohledu v budoucnu.
„Od startu jsme měli čtyři menší měřitelné mikrometeoroidní zásahy, které byly v souladu s očekáváním, a tento nedávno, který je větší, než předpokládaly naše předpovědi o degradaci. Tyto letové údaje použijeme k aktualizaci naší analýzy výkonu v průběhu času a také vyvineme operační přístupy, abychom zajistili, že maximalizujeme zobrazovací výkon Webb v co nejlepším rozsahu po mnoho let“, řekl Lee Feinberg, Webbův manažer optických teleskopů NASA.
Webb se nachází v L2, asi 1 500 000 km od Země, ve směru k Marsu, aby prohledal noční oblohu po slabém infračerveném světle. Tato světla, která by mohla být viditelná z první generace hvězd a galaxií, pomohou výzkumníkům lépe porozumět počátkům našeho vesmíru. Některé další cíle mise Webb zahrnují pohled na vzdálené exoplanety a doufejme, že zodpovíme některé z nejdůležitějších otázek vědy, jako je rychlost rozpínání vesmíru. Webb byl spuštěn minulý Štědrý den a očekává se, že své první plnobarevné a spektroskopické snímky pošle letos 12. července.
Zdroj: thesun.co.uk
Nejnovější články
- Marian Jurečka: Vláda blokuje továrnu na čipy za 43 miliard korun. Firma musí propustit stovky lidí
- Mladí Češi netouží po práci v korporátu a životě s hypotékou. Cestování a Instagram jim vydělávají statisíce měsíčně
- Muž dostal pokutu od revizora, přestože si správně koupil před vstupem do metra jízdenku přes mobilní telefon
- Prahu čeká komplikovaná uzavírka kvůli stavbě metra. Důležitá silnice bude uzavřena až do června 2027
- Rodič má právo zůstat s dítětem v nemocnici až do jeho 18 let. V některých případech dostane ubytování i stravu zdarma
- Od ledna 2027 si platově přilepší zejména uklízečky a kuchařky. Minimální mzda se v příštích letech přiblíží 30 tisícům korun
- Alza platí za umístění výdejního boxu tisíce korun měsíčně. Pro vlastníky nemovitostí se z toho stává zajímavý přivýdělek
- Lyžařský areál kousek od Prahy tento víkend slavnostně zahajuje lyžařskou sezonu. Těšit se můžete na dlouhé sjezdovky i dostatek sněhu
- Do konce roku můžete získat tisíce korun od zdravotní pojišťovny. Na vyřízení všech dokumentů ale máte už jen pár týdnů
- Mimořádný bonus 2 000 Kč nemine ani ty nejbohatší. Přilepší si i senioři s důchodem nad 60 tisíc