Harvardský astronom tvrdí, že náš vesmír může být něčí chemický projekt
Domněnky astonoma Abrahama Loeba vždy vyvolávají rozruch a nyní se mu to podařilo znovu. Tvrdí, že náš vesmír by mohl být něčí chemický projekt, napsali na webu universetoday.com.
Již dříve předpověděl, že podivný útvar zachycený Evropskou kosmickou agenturou je ve skutečnosti pozůstatkem kosmické lodi. Jde o to, že jeho teze nemohou nikoho nechat chladným, protože má působivý vědecký životopis. Ne nadarmo byl označen za „nejvýznamnějšího nadšence pro mimozemšťany v akademické sféře“.
Příští generace teleskopů, nejvýkonnějších na světě, z nichž mnohé budou postaveny v Chile, pravděpodobně vyřeší mnoho nejstarších otázek lidstva, včetně otázky, zda jsme sami. Jedna otázka však pravděpodobně zůstane nezodpovězena: pokud vesmír vznikl velkým třeskem, co bylo před ním? Podle nového článku profesora Abrahama Loeba (nedávno zveřejněného v časopise Scientific American) může být odpověď fascinující. Podle vědce může být vesmír, jak ho známe, „nedospělým vesmírem“ vytvořeným vyspělou technologickou civilizací v laboratoři.
Existuje mnoho dohadů o tom, co mohlo existovat před velkým třeskem. Mezi nejpopulárnější teorie patří ta, že vesmír vznikl fluktuací vakua nebo že jde o cyklický proces s opakujícími se obdobími smršťování a rozpínání.
Foto: 95c / Pixabay
Existuje dokonce názor, že vesmír vznikl zhroucením hmoty do černé díry v jiném vesmíru, která se pak odrazila a vytvořila druhou stranu Einsteinova-Rosenova mostu („červí díru“), kde vznikl náš vesmír. Podobná verze tohoto argumentu tvrdí, že Velký třesk mohla být supermasivní „bílá díra“, která vznikla ze supermasivní černé díry (SMBH) v našem mateřském vesmíru.
Podle další teorie je náš vesmír důsledkem interpretace teorie strun jako multivesmíru, kde vedle sebe existuje nekonečné množství vesmírů a každá z možností se vyvíjí nekonečně mnohokrát. Podle Loeba by to mohlo mít podobu našeho vesmíru vytvořeného v laboratoři vyspělou civilizací. „Protože náš vesmír má plochou geometrii s nulovou čistou energií, mohla vyspělá civilizace vyvinout technologii, která kvantovým tunelováním vytvořila z ničeho dětský vesmír.
Podle jeho teorie, jak vysvětluje článek v magazínu Universe Today, je jeho teze oproštěna od antropického uvažování, které v podstatě tvrdí, že vesmír byl vybrán, abychom v něm mohli existovat. Tento princip, formálně známý jako antropický princip, je v protikladu ke koperníkovskému principu (neboli kosmologickému principu), který tvrdí, že na lidstvu ani na prostoru, který ve vesmíru zaujímáme, není nic zvláštního nebo jedinečného. Nicméně samotný fakt, že drobné odchylky ve fyzikálních zákonech vylučují život, by naznačoval, že máme štěstí.
V posledních letech se podle článku jako možné řešení antropického principu nabízí teorie mnohovesmíru. Teorie dětského vesmíru je s touto myšlenkou v souladu, protože předpokládá, že ve vesmíru vznikají vyspělé civilizace, které jsou hybnou silou vesmírného darwinovského výběrového procesu. V současné době není lidstvo natolik vyspělé, aby dokázalo zopakovat vesmírné podmínky, které vedly k naší existenci.
Zatímco civilizace, která by dokázala tyto vesmírné podmínky znovu vytvořit (tj. vytvořit „nedospělý vesmír“ v laboratoři), by na této navrhované vesmírné škále spadala do třídy A, civilizace třídy B by mohla upravit podmínky ve svém bezprostředním okolí tak, aby byla nezávislá na své hostitelské hvězdě. Vzhledem k naší současné situaci je lidstvo v současné době třídy C nebo D, protože nedokážeme na naší planetě vytvořit znovu obyvatelné podmínky (když naše Slunce umírá) a bezohledně ničíme planetu Zemi změnou klimatu.
Nakonec však může lidstvo dosáhnout bodu, kdy se stane civilizací třídy A a bude se moci podílet na hypotetickém procesu vesmírné reprodukce. Kdo ví? Možná se nám dokonce podaří vytvořit dětský vesmír, který bude lepší než ten náš.
Zdroj: universetoday.com