Vědci označili nejjedovatější zeleninu na světě. Rodiče nám ji pro naše dobro v dětství znechutili tak, že se na ni dodnes nemůžeme ani podívat

Tuhle zeleninu buď milujete, nebo nesnášíte. Pro spoustu strávníků je to podivná zelená hmota, která připomíná rozmixovaný mech, přesto nám ji rodiče servírovali jako důležitý zdroj železa a vitaminů. Velkým propagátorem byl i Pepek Námořník, který by bez téhle zeleniny rozhodně nezískal přízeň své milé Oliv.

Špenát se přitom už několikrát objevil v žebříčku tzv. Dirty Dozen, seznamu ovoce a zeleniny s nejvyšším obsahem pesticidů, který každoročně zveřejňuje americká nezisková organizace Environmental Working Group (EWG). I letos se znovu dostal mezi nejhorší suroviny, a to hned vedle jahod, hroznového vína nebo borůvek. Podle EWG testů totiž 90 procent vzorků špenátu obsahovalo více než jeden druh pesticidů, přičemž některé překračovaly limity stanovené regulačními úřady.

Jak vznikl mýtus o špenátu a železu?

Traduje se, že mýtus o špenátu jako superpotravině vznikl v 19. století, kdy německý vědec omylem zapsal desetkrát vyšší obsah železa kvůli chybné desetinné čárce. Tento příběh není nijak historicky doložený a pravděpodobně jde jen o legendu. Skutečnost je taková, že špenát železo sice obsahuje, ovšem ve formě, kterou lidské tělo špatně vstřebává, a navíc obsahuje látky, které vstřebávání ještě komplikují.

Co ve špenátu opravdu jíme?

Špenát přirozeně obsahuje šťavelany, které blokují vstřebávání některých minerálů. Jejich nadměrná konzumace dokonce může zatěžovat ledviny nebo přispět ke vzniku ledvinových kamenů. To by samo o sobě nebylo nijak problematické, jenže špenát obsahuje i řadu dalších nebezpečných látek z pesticidů a reziduí z postřiků.

Podle některých studií tak špenát obsahuje permethrin, cypermethrin a další insekticidy, které jsou spojovány s negativními účinky na nervový systém. Navíc špenát poměrně rychle roste a povrch jeho listů je velký, a čím větší listy, tím větší zásobárna látek z půdy. A to nejen těch prospěšných, ale i těch, které konzumovat opravdu nechceme.

Špenát za trest

Kolik z nás se ještě někdy vrací ve vzpomínkách do dětství, kdy jsme seděli u jídelního stolu a rodiče více či méně trpělivě vyčkávali, až dojíme svou porci? Rozvařený špenát s vajíčkem nebo smetanou se stal jakýmsi symbolem školních jídelen nebo dětské poslušnosti, a tak není divu, že řadě z nás špenát znechutily právě takové vzpomínky.

Tuhle zeleninu úplně nezatracujte

Jestli ale patříte mezi ty, kdo špenát milují na jakýkoli způsob, a tyhle informace vás poněkud vyděsily, nevěšte hlavu. Naším cílem nebylo vyvolávat paniku, ale informovat o tom, že ne všechna zelenina je automaticky zdravá. Pokud ale špenát ze svého jídelníčku vyřadit nechcete, pořád existuje řešení:

• Dávejte přednost jeho bio variantám z ekologického zemědělství.
• Důkladně špenát omyjte, ideálně ho namočte do vody s trochou jedlé sody. Po omytí ale špenát ihned zpracujte. Neskladujte ho – mohl by začít rychle hnít.
• Zvažte i alternativy, jako jsou mangold nebo kapusta. Ty obsahují podobné živiny, ale s nižší kontaminací.

Špenát je skvělá zelenina, pozor si dejte na jeho původ

I přesto, co o špenátu víme, zůstává součástí zdravé stravy, ovšem za předpokladu, že známe jeho původ i způsob pěstování. Jinak se z něj může stát neviditelný sabotér našeho životního stylu. A jestliže vám špenát zprotivili už v dětství, aspoň víte, že to nebylo úplně na škodu.