Stará noční můra se zhmotnila. Právě se začal naplňovat scénář, kterého se děsili naši předci před 250 lety

Scénář, který děsil už naše předky, se znovu stává hrozbou. Budeme v budoucnu bez práce? Zatímco dřív to byly stroje, nyní hrozí, že na naše místa nastoupí roboti a umělá inteligence. Jak moc je hrozba reálná a co může každý z nás udělat, aby o svůj zdroj obživy nepřišel?

Průmyslová revoluce má své kořeny ve druhé polovině 18. století. Společnosti přinesla zásadní změny v organizaci práce. Stěžejním symbolem této epochy se stal parní stroj, který zjednodušil a zrychlil dopravu. Kromě nadšení to vyvolalo i nepokoje po celém světě.

Tkalci se zděšením pozorovali, jak z jejich dílen mizí tradiční ruční stavy a nahrazují je moderní stroje. Báli se, že kvůli tomu přijdou o zaměstnání. Pod vlivem Neda Ludda, který prý v záchvatu vzteku tyto stroje rozbíjel, si začali říkat luddité. Jednalo se o dobře organizovanou skupinu řemeslníků, kteří vnímali mechanizaci jako hrozbu a radikální změnu jejich životních podmínek. Nové stavy dokázaly splétat přízi mnohem rychleji než nejzručnější řemeslný tkadlec.

V protikladu k nim byli osvícení jedinci, kteří zastávali optimistický názor, že stroje lidskou práci usnadní a společnosti naopak přinesou jen samé výhody včetně vyšších mezd.

Bílé límečky v ohrožení

Dnes čelíme podobné situaci. Podle nejnovějších studií ovlivní generativní umělá inteligence do deseti let více než dvě pětiny pracovních míst v České republice, což se dotkne zhruba 2,3 milionu obyvatel. Nejvýrazněji z nich to pocítí cca 600 tisíc lidí, kteří budou nuceni doplnit si vzdělání.

Zatímco v začátcích průmyslové revoluce automatizace postihovala především dělnické profese, nyní jsou ohroženy i takzvané bílé límečky.

Rutinní činnosti zvládne AI

Kancelářské a administrativní pozice byly obvykle známkou stability, současný technologický pokrok však tuto jistotu narušuje.

Výzkum společnosti Microsoft a LinkedIn ukázal, že zaměstnanci tráví zhruba 16 hodin týdně na poradách a zpracováváním e-mailů. Rutinní administrativní činnosti, jako je pořizování zápisů z porad či tvorba reportů, zvládne však efektivně a rychle vykonávat právě umělá inteligence. Studie odhalila, že do roku 2030 může být automatizováno až 30 % všech pracovních úkolů. Některé obory kvůli tomu zaniknou, jiné projdou významnou transformací.

Budoucnost (ne)práce

Navzdory obavám přináší současná automatizace i řadu výhod. Příznivci umělé inteligence poukazují na to, že nové nástroje zvýší naši produktivitu a efektivitu a zajistí lepší podmínky na pracovišti. Odpadne řada banálních úkonů, které nás dennodenně zbytečně zatěžují a brání nám soustředit se na smysluplnější a kreativnější činnosti.

„Není to o tom, že bychom v budoucnu přestali pracovat, ale o tom, že nám technologie umožní dělat práci, která nás baví, v mnohem větší míře. Využíváme při ní naše talenty, a díky tomu tak často nevypadá jako práce. Je to o využití chytrých nástrojů na věci, které děláme rádi, ve kterých jsme dobří a které vytváří hodnotu,“ říká například expert na digitální inovace a autor knihy Budoucnost (ne)práce Filip Dřímalka.

Příliv nových profesí

Nezapomínejme také, že nová technologie dává vzniknout novým profesím. Největší nárůst pracovních pozic očekávají HR a IT obory. Vznikají posty jako datový vědec, specialista na strojové učení nebo AI etický konzultant.

Pokud si chceme udržet hodnotu na měnícím se trhu práce, klíčové pro nás bude vzdělávání a rekvalifikace. Současně se budou vysoko cenit také „lidské“ dovednosti, jako je kritické myšlení, tvůrčí řešení problémů či emocionální inteligence, aspekty, které umělá inteligence (zatím) nedokáže napodobit.