Právě to začalo. Toto je první výsledek brutálních úsporných opatření. Do roku 2028 semelou celé Česko

S příchodem roku 2025 se začaly naplno projevovat změny, které vláda oznámila už dříve pod názvem konsolidační balíček. A i když některé položky znějí jako technické změny, dopad na každodenní život je citelný. Jde o první vlnu úsporných opatření, která mají zásadně změnit českou ekonomiku.

Cílem balíčku je stabilizovat veřejné finance, zejména snížením deficitu a postupným snižováním zadlužení státu. První dopady ale pocítili občané i firmy už v roce 2024, kdy začala platit vyšší daň z příjmů právnických osob. Firmy teď místo původních 19 % odvádějí státu 21 %, což sice přináší víc peněz do rozpočtu, ale zároveň může vést k vyšším cenám pro zákazníky.

Co všechno se mění a koho se to týká

Také daň z přidané hodnoty (DPH) prošla zásadní úpravou. Původní snížená 10% sazba byla zrušena a zavedena nová 12% sazba. Do ní spadá například točené pivo nebo tiskoviny. Část položek se ale přesunula rovnou do základní 21% sazby. Výsledkem je zdražení řady produktů a služeb, které lidé dříve považovali za cenově dostupné.

Dále se vláda zaměřila na tzv. nepřímé daně. Zvýšila se spotřební daň na alkohol, cigarety a nově také na zahřívaný tabák a e-cigarety. Od ledna 2025 tak cena například u tvrdého alkoholu vzrostla až o několik desítek korun za litr. Podle ministerstva financí to odpovídá trendu zpřísňování daňové politiky vůči návykovým látkám.

Úspory na dávkách i zaměstnancích státu

V oblasti sociálních výdajů dochází k omezením, která mohou zasáhnout jak rodiny, tak jednotlivce. Státní podpora stavebního spoření byla snížena z 10 % na 5 % roční úložky, s maximálním limitem 1 000 Kč ročně. Dříve si střadatel mohl přijít na podporu až 2 000 Kč.

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti byl snížen, což může v praxi znamenat méně finančních prostředků na rekvalifikace nebo podporu při nezaměstnanosti. Ministerstvo argumentuje nutností zefektivnit využívání těchto prostředků.

Další oblastí, kde stát škrtá, je samotná státní správa. Očekává se zpomalení růstu platů ve veřejné sféře, a zároveň snižování počtu zaměstnanců. To může znamenat delší čekací doby na úřadech, menší dostupnost některých agend nebo snížení kvality služeb.

Omezují se i státní dotace, některé z nich byly zcela zrušeny, jiné podstatně přehodnoceny. Dotace například na zateplení, ekologická opatření nebo podporu firem se nyní poskytují za přísnějších podmínek, nebo vůbec.

Tlak na firmy i běžné domácnosti

Změny se dotýkají i firemních rozpočtů. Kromě zvýšení DPPO a vyššího DPH čelí podniky i omezeným možnostem čerpání dotací. Malé a střední podniky, které dříve využívaly podporu na digitalizaci nebo energetické úspory, nyní musí hledat jiné zdroje financování. To může ovlivnit investiční aktivitu i zaměstnanost.

Pro domácnosti znamená nový balíček vyšší náklady téměř ve všech oblastech: od potravin a energií, přes volnočasové aktivity až po spoření. Rodiče školáků se setkali se zdražením obědů ve školních jídelnách, starší lidé pak se změnou v dostupnosti některých příspěvků.

Podle analytiků je hlavním rizikem této politiky dopad na kupní sílu obyvatel, především těch s nižšími příjmy. Úspory mohou být v dlouhodobém horizontu nezbytné, ale krátkodobě znamenají zásah do rozpočtů milionů lidí.

Co bude následovat

Vláda počítá s tím, že ozdravný plán bude pokračovat minimálně do roku 2028. Podle Zprávy o pokroku fiskální strategie bude každoročně upravován rozpočet s cílem snížit strukturální deficit. Cílem je, aby v roce 2028 klesl veřejný dluh pod 55 % HDP.

To však znamená další úsporná opatření, jejichž konkrétní podobu zatím vláda neoznámila. Už teď je ale jasné, že první vlna změn představuje jen začátek. Postupné zvyšování daní, škrty ve výdajích a restrukturalizace systému dotací se dotýkají většiny obyvatel a firem.

Ekonom Dominik Stroukal uvedl: „Změny ve struktuře rozpočtu jsou z hlediska stability systému logické. Ale znamenají, že stát přestává některé skupiny tak výrazně podporovat, a to může být problém pro lidi, kteří nejsou připraveni na větší samostatnost.“

Začalo období, které má podle plánu ministerstva financí trvat minimálně do roku 2028. Jde o sérii změn, které mají zásadně proměnit vztah mezi státem, občany a firmami. A právě jejich dopady jsou to, co může postupně „semlít“ celou společnost.