Ani infarkt, ani rakovina. Toto je největší zabiják lidí na světě. V Česku má na svědomí 40 000 životů ročně

Pod pojmem největší zabiják lidstva si většina z nás nejspíše představí infarkt nebo rakovinu. Jenže skutečnost je ještě o něco složitější a bezpochyby alarmující. Největším zabijákem na světě i v Česku jsou totiž nemoci srdce a cév. Téměř třetina všech úmrtí v tuzemsku je způsobena právě těmito onemocněními, přičemž hlavními viníky jsou chronická ischemická choroba srdeční a srdeční selhání.

Každý rok na ně v Česku zemře kolem 40 000 lidí, což je dvakrát víc, než kolik si vyžádají všechny zhoubné nádory dohromady. A přestože se o infarktu a rakovině mluví často, skutečný rozsah kardiovaskulárních onemocnění zůstává trochu ve stínu – a to i přesto, že jde o největší hrozbu pro naše zdraví a život.

Trocha statistiky

Z aktuálních dat Českého statistického úřadu za rok 2024 vyplývá, že v Česku zemřelo celkem 112 211 lidí. Z toho téměř třetina podlehla nemocem srdce a cév, především chronické ischemické chorobě srdeční a srdečnímu selhání.

Ischemická choroba srdeční, která vzniká kvůli zúžení věnčitých tepen a nedostatku kyslíku pro srdeční sval, je dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Jen v první polovině roku 2023 jí podlehlo téměř 7 600 osob, což představuje 13,3 % všech zemřelých. Srdeční selhání bylo druhou nejčastější příčinou a stálo za 6,4 % úmrtí. Odborníci upozorňují, že počet pacientů se srdečním selháním v populaci rychle roste.

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou smrti v Česku a stojí za čtvrtinou všech úmrtí. Největším strašákem je rakovina plic, která si ročně vyžádá téměř pět tisíc životů. Na druhém místě jsou nádory tlustého střeva a konečníku, následuje rakovina slinivky břišní. U mužů je častou příčinou úmrtí rakovina prostaty, u žen pak rakovina prsu. Přestože se počet nově diagnostikovaných onkologických onemocnění zvyšuje, úmrtnost na některé typy rakoviny díky pokrokům v léčbě stagnuje nebo mírně klesá.

Třetí nejčastější příčinou úmrtí zůstávají cévní onemocnění mozku, tedy mrtvice, které stojí za každým čtrnáctým úmrtím. Plicní nemoci, jako jsou chronické obstrukční plicní choroby a záněty plic, mohou přibližně za 6 % všech úmrtí. Chřipka a zánět plic jsou hlavní příčinou v průměru 3 025 úmrtí ročně, ale jako diagnóza v souvislosti s úmrtím se objevují až u 19 430 případů ročně. Výrazná sezonalita těchto úmrtí je patrná zejména v zimních měsících, kdy se zvyšuje výskyt respiračních onemocnění.

Prevence je základ

Přestože se Češi dožívají stále vyššího věku – v roce 2024 dosáhla střední délka života historického maxima 77,2 let u mužů a 83,1 let u žen – zdravotní stav populace je z hlediska prevence stále nedostatečný.

Podle odborníků by až 80 % kardiovaskulárních onemocnění by bylo možné předejít změnou životního stylu. Klíčovými rizikovými faktory jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, obezita, nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky. V Česku se s nějakou formou nemoci srdce či cév léčí téměř 28 % obyvatel, což je alarmující číslo. Roční náklady na léčbu těchto onemocnění přesahují 125 miliard korun.

Vláda proto letos schválila nový Národní kardiovaskulární plán, který má za cíl snížit podíl Čechů s nemocemi srdce a cév v populaci. Plán klade důraz na prevenci – od pravidelných preventivních prohlídek, přes podporu zdravého životního stylu, až po edukaci veřejnosti o rizicích a příznacích infarktu či mrtvice. Opatření zahrnují také prevenci obezity ve školách, podporu fyzické aktivity, omezování kouření a konzumace alkoholu a včasné testování rizikových faktorů už u dětí.

Cílem je také zlepšit dostupnost moderních metod diagnostiky a léčby napříč regiony a zajistit, aby kvalitní péče byla dostupná všem bez ohledu na místo bydliště nebo sociální situaci.

Odborníci však upozorňují, že samotná zdravotnická opatření nestačí. Zásadní je změnit přístup celé společnosti ke zdraví. Češi mají stále tendenci podceňovat prevenci, vyhýbat se pravidelným prohlídkám a ignorovat první varovné příznaky. Přitom právě včasné odhalení rizikových faktorů a jejich léčba může zachránit tisíce životů ročně. Screeningová vyšetření prsou, tlustého střeva, děložního čípku nebo prostaty jsou dostupná a hrazená z veřejného zdravotního pojištění, přesto je jejich využívání stále nedostatečné.

Zdraví srdce a cév máme do velké míry ve vlastních rukou. Pravidelný pohyb, zdravá strava s omezením soli, tuků a cukrů, nekouření, střídmá konzumace alkoholu, udržování optimální hmotnosti a pravidelné kontroly u lékaře, to jsou základní stavební kameny prevence. Lékařská péče v Česku patří v léčbě akutních stavů ke světové špičce, přesto stále platí, že klíčová je pro člověka prevence.

Chronická onemocnění srdce a cév každý rok připraví o život desítky tisíc lidí, a často zbytečně brzy. Změnit to můžeme jen tehdy, když začneme brát prevenci opravdu vážně, a to nejen jednou za rok, ale každý den. Protože zdravé srdce je stále ta nejcennější investice do budoucnosti.