Vypadala jako knedlík v kožichu a prostoduchostí způsobila ostudu, kam přišla. První dámě Československa se smál celý národ
Nemanželské dítě z Kopřivnice, služebná bez formálního vzdělání, která si získala srdce komunistického vůdce a stala se první dámou. Marta Gottwaldová už od počátku svou novou roli nezvládala. Její vzhled, móda i chování budily ostré reakce a satirické komentáře. V očích mnohých postrádala noblesu a inteligenci. Přesto měla vlastní a zajímavý životní příběh, radostné i tragické momenty a to vše na pozadí nové éry tehdejšího Československa.
Byla známá tím, že nosila luxusní kožichy, a to i v parném létě. Oslovovat se nechávala „milostivá paní”.
Neobvyklý vzestup z chudoby na Hrad
Marie Holubová se narodila 17. 9. 1899 v Kopřivnici. Ano, to je původní jméno Marty Gottwaldové jako nemanželského dítěte chudé matky Rosalie Holubové, vdovy patrně po čeledínovi Augustinu Žitníkovi. O identitě otce panovaly pochyby, protože nebyl uveden v křestním listě, což vnímala i sama Marta jako stigma. Dlouhou dobu žila s matkou v materiální nouzi a tak se snažila vzít život do vlastních rukou. Pokusila se vyučit číšnicí, ale školu nedokončila a od mládí se živila jako služka. Střídala přitom zaměstnání v Ostravě, Trenčíně a následně opět v Kopřivnici.
Seznámení s desátníkem Klementem Gottwaldem se pravděpodobně odehrálo kolem roku 1919 na některé ze zábav v Příboru. Gottwald byl tehdy idealistický mladík v obklopení spíše knih než dívek.
Už po prvním roce přišlo na svět jejich první dítě – dcera Marta. Aby toho nebylo málo, i ona byla nemanželským dítětem, protože se její otec Klement prozatím odmítal ženit. Na svatbu rodičů si počkala 8 let do roku 1928, kdy si matka Marie také změnila jméno na Martu. Mezitím se z otce Klementa stal přední komunistický politik. Tak začala i prominentní kariéra jeho novopečené manželky, Marty Gottwaldové.

Komunistická první dáma bez členství v KSČ
Vztah mezi Martou a Klementem nebyl sice ve 20. letech ideální kvůli dlouhodobým pobytům manžela jako redaktora komunistické Pravdy chudoby. Později se z nich ale staly nerozluční partneři, kteří maximálně věřili jeden druhému. Marta si začala uvědomovat, že díky politickým funkcím manžela získá prestiž a peníze, Klement Martu potřeboval k uvědomění, že nemusí existovat jen politická ctižádostivost.
Marta Gottwaldová mimochodem nikdy nevstoupila do strany. Ona sama neměla jakékoliv politické ambice a věděl to o ní nejen manžel, ale také jeho straničtí kolegové. Údajně o Martě také prohlásili, že je to tak pro stranu i lepší. Marta Gottwaldová tak udělala mnohem více pro instituci rodiny než pro stát.
Svérázná, jednoduchá, nevkusná, ale v jádru dobrotivá
Osoba Marty Gottwaldové byla plná rozporů. Neměla žádné vysoké vzdělání, pocházela z chudých a prostých poměrů neúplné rodiny, nevyznala se v politice ani vkusu. Díky tomu, že se za pomoci manžela dostala do nejvyšších kruhů společnosti a často pobývala s rodinou v Moskvě (poprvé už za první republiky kvůli zatykači na Klementa), začala si užívat výdobytky komunistického luxusu.
Vše vyvrcholo poté, co se manžel stane československým prezidentem po Edvardu Benešovi. Marta si uvědomovala, že za svým manželem musí stát ve všem, včetně reprezentativnosti. Jejím vzorem vždy byla manželka předchozího prezidenta, Hana Benešová.
Její snaha Hanu Benešovou doslovně napodobit ale působila směšně, jako slon v porcelánu. Pro Martu Gottwaldovou začala pracovat návrhářka Hana Benešová, ale místo nových šatů na míru po ní první dáma chtěla stejné kousky, jaké nosila manželka prezidenta Beneše, jen o několik čísel větší.
Pověstné pak bylo pro Martu nošení kožichů za jakéhokoliv počasí. Viděla v nich symbol luxusu, který musí být zjevný i pro první dámu.
Marta Gottwaldová měla ovšem i své světlé stránky. Pokud někdo z jejích blízkých a přátel strádal, snažila se jemu a jeho rodině pomáhat, a to i materiálně. To stejné dělala za druhé světové války v Moskvě, kde nakupovala zboží pro prominenty režimu a dávala ho potřebným. Byla to sice prostá žena, ale měla opravdový smysl pro udržování rodiny.
Špatná životospráva ve špatné době
Postava první dámy byla už hodně dlouho korpulentní. K tomu jí nepřidávalo ani pití alkoholu a další zdravotní potíže, včetně stresu. Padesátá léta se totiž v Československu nesla v duchu politických procesů, kdy ani nejvyšší představitelé státu nebyli v bezpečí. To potvrzovaly obavy manžela Klementa, který měl být ve svém vlastním bytě odposloucháván a tak svůj strach také utápěl v alkoholu.
V roce 1952 Martě lékaři objevili karcinom v děloze, který už se nedal operovat. Na jejím stavu se nakonec podepsala smrt manžela v roce 1953, kdy Marta dokonce zhubla o několik desítek kilogramů a nakonec ve stejném roce rakovině podlehla.