Toto byla nejohavnější hygienická věc, kterou dělaly v minulosti Češky. Pro dnešní ženu je to nepředstavitelné!

Ženy se chtěly odjakživa cítit krásné a zejména toužily být přitažlivé pro muže. Musely si proto poradit i v dobách, kdy bylo dodržování hygieny tak, jak ji známe dnes, zcela nemožné. Většina z těchto návyků je ale pro dnešní ženu nepředstavitelná. Podívejte se, jak před několika stovkami let ženy žily a co všechno musely snášet.

Hygiena je základním návykem současných lidí. Tekoucí teplá voda, sprchové gely a šampony jsou považovány za základní výbavu každého člověka. Jenže pro ženy v 17. století byly takové pomůcky nedosažitelným snem. Při osobní hygieně musely velmi improvizovat a některé věci musely oželet úplně. V raném novověku ale hygiena ještě stále nebyla na prvním místě, proto byly standardy úplně jiné než dnes.

Hygiena žen v 17. století by dnešním ženám naháněla hrůzu

Přístup k vodě byl velmi omezený a kromě toho ani nebyla považována za spolehlivý zdroj, protože se lidé domnívali, že představuje potenciální zdroj nemocí. Ženy měly možnost se vykoupat zhruba jednou měsíčně, ve zbylé době si musely vystačit s tím, co měly. A toho bylo žalostně málo.

Většinu hygieny zajišťovalo jejich oblečení – pod šaty nosily jednoduchou košili a několik vrstev spodniček. Právě ty zadržovaly veškerý pot, nečistoty i krev. Jistě si tedy dokážete představit, že ženy přirozeně příliš nevoněly. To se ale snažily zamaskovat různými bylinnými roztoky, tinkturami a vonnými mastmi, které fungovaly nejen jako parfémy, ale zároveň i jako léčebné prostředky. 

Ženy se o sebe musely starat na vyšší úrovni i bez dostatku vody a dalších věcí, které jsou dnes považovány za základní. Vlasy si barvily pomocí bylinných směsí, obličej si potíraly bělobou olovnatou, což je jedovatý pigment, jenž se v minulosti využíval také v malířství. Ženy tedy kvůli své kráse výrazně riskovaly své zdraví.

Menstruační pomůcky neexistovaly

Aby toho nebylo málo, ženy se musely potýkat každý měsíc s ohromnou výzvou – a tou byla pochopitelně menstruace. V tomto období je pro ženy hygiena důležitá nejen z osobních důvodů, ale zejména kvůli zdraví. Během menstruace je ženské tělo náchylné ke vznik různých nepříjemných infekcí. A pokud se nějaká infekce objevila, léčba byla velmi náročná – většinou pomáhaly jen zmíněné bylinky. Ženy používaly místo vložek jen kusy hadrů, které si připevňovaly k sukni. Ty si po použití vypraly a znovu použily.

Koupel jednou za měsíc, praní prádla trvalo dlouhé hodiny

Když se ženy koupaly, byla to velká událost. Využívaly k tomu kádě, lavory, necky nebo docházely přímo ke studním. Měly k dispozici domácí mýdlo, které bylo složeno z ovčího tuku a popelu. Lidé z vyšších vrstev si do něj přidávali navíc ještě pár kapek levandule, skořice nebo tymiánu. 

Koupání nebylo jediným problémem, který lidé řešili. Velmi náročné a zdlouhavé bylo i praní prádla. Jen si vybavte, jak se někdy nechce prát nám. Pračka prádlo vypere během jedné až dvou hodin, my ho musíme pověsit, počkat, až uschne a poté ještě sundat ze sušáku (za předpokladu že nepoužíváme sušičku), vyžehlit a poskládat. V minulosti měly ženy s prádlem tolik práce, že to zabralo celý den a muselo se na něm podílet rovnou několik lidí. 

Nejdříve bylo nutné prádlo přepravit k potoku či řece, muselo se důkladně namydlit a poté se za stálého polévání studenou vodou musela špína z prádla vytloukat pomocí dřevěných tyčí. Takový způsob praní je pro dnešní lidi nepředstavitelný. I v tehdejší době bylo natolik časově náročné, že jej lidé maximálně omezovali.