Evropa se připravuje na nové peklo. Italové bijí na poplach a chystají opatření. Čechům je to putna a tradičně nic neřeší

Evropa čelí extrémní vlně veder. Výjimkou není ani Apeninský poloostrov, konkrétně Itálie. Tamní regiony bijí na poplach a přichystaly bezpečnostní opatření. A co Češi? Těm jsou vysoké teploty putna a jako tradičně nic neřeší. 

Itálie se připravuje na nové peklo úpravou pracovních opatření. Již ve zhruba deseti regionech zakázali práci pod širým nebem během nejteplejších hodin dne. Omezení platí od Lombardie přes Toskánsko až po Sicílii.

V severní části země v oblasti Milána kupříkladu nesmí lidé pracovat venku mezi 12:30 a 16:00 v případě, že je vyhlášen takzvaný červený poplach. Ten vydává ministerstvo zdravotnictví, když teploty překročí kritickou mez.

Zákaz se týká nejen stavenišť, ale i zemědělství či práce v lomech. Opatření budou platit minimálně do poloviny září.

Smrtící horko

Italská vláda přistoupila k razantnímu kroku poté, co na přehřátí organismu zemřel sedmačtyřicetiletý dělník na stavbě poblíž Bologně a další dva skončili v nemocnici s podezřením na úpal. Jeden z nich dokonce upadl do kómatu. Nemocnice v zemi hlásí prudký nárůst pacientů, kteří kolabují z horka. Některá města kvůli vysokým teplotám mají problém i s výpadky elektřiny.

Politici proto připravili balíček ochranných pravidel, která mají zaručit bezpečnější podmínky pro pracovníky vystavené přímému slunci.

Češi opatření neplánují

Tropické teploty v posledních dnech pořádně potrápily také Česko, v tuzemské vládě je však zatím ticho po pěšině.

Přestože meteorologové varují, že i střední Evropa bude během léta čelit extrémně vysokému teplu, mimořádné zásahy se u nás nechystají. Ministerstvo práce ani další instituce nezveřejnily žádná pravidla či doporučení. Nadále platí pouze obecné podmínky vycházející ze zákoníku práce, tedy že zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečné pracovní prostředí.

V praxi to znamená, že třeba stavební dělníci, silničáři nebo zahradníci budou dál pracovat v rozžhaveném poledním slunci. Zdravotní rizika vyplývající z dlouhého pobytu na slunci přitom není radno podceňovat.

Prevence před přehřátím

Horka ohrožují především seniory, děti, chronicky nemocné a lidi pracující fyzicky. Hrozí dehydratace, přehřátí, úpal, ale i kolapsy, které mohou končit smrtí. Podle lékařů by lidé měli při teplotách okolo 30 stupňů dodržovat následující pravidla:

• Vyhýbejte se pobytu na přímém slunci mezi 11. a 16. hodinou.
• Při pobytu u vody vyhledávejte stín.
• Pravidelně pijte, nejlépe vodu a neslazené nealkoholické nápoje.
• Noste volné a světlé oblečení, nezapomínejte na pokrývku hlavy.

Lékaři také doporučují přizpůsobit počasí svůj jídelníček. V letních měsících upřednostňujte lehké pokrmy plné zeleniny a ovoce nad těžkými a mastnými jídly.

Doma je vhodné větrat buď brzy ráno, nebo večer, a přes den nechat okna zavřená a zakrytá, aby se vnitřní prostory nepřehřívaly.

Jak rozeznat úpal od úžehu

Důležité je umět rozpoznat první příznaky přehřátí organismu. Lidé si často pletou úpal a úžeh. Každý z těchto stavů má trochu jiný průběh, obojí však může být velmi nebezpečné.

Úžeh je přehřátí mozku, které se projevuje bolestí hlavy, zarudlým obličejem, závratí, únavou a nevolností. Člověk může být zmatený a mít horečku, v těžších případech se přidávají poruchy vědomí.

Úpal je celkové přehřátí organismu, ke kterému může dojít i ve stínu, pokud tělo není schopné se ochlazovat, například kvůli nedostatku tekutin, těžké fyzické zátěži nebo vysoké vlhkosti. Příznaky jsou podobné jako u úžehu, ale často dochází i k selhání termoregulace, což může skončit kolapsem.

V obou případech je zásadní okamžitá pomoc. Postiženého přemístěte do stínu, uvolněte mu oblečení, tělo chlaďte vlažnou vodou a podávejte mu tekutiny. Při ztrátě vědomí nebo podezření na vážný stav volejte záchranku.