Tohle by si v Německu nedovolili! Kaufland i Lidl u nás nastavili nehorázná pravidla odírají Čechy

Lidl a Kaufland patří k oblíbeným supermarketů v Česku. Oba přitom spadají pod stejného vlastníka, německý gigant Schwarz Gruppe. Češi si je oblíbili pro široký výběr, dostupnost i časté akce. Avšak v poslední době se obraz těchto řetězců začíná měnit.

Na diskuzních fórech se čím dál častěji objevují nespokojené hlasy. Lidé tvrdí, že se z oblíbených obchodů staly dravé mašiny na peníze. „Tohle by si v Německu dovolit nemohli,“ zaznívá opakovaně od zákazníků, kteří mají pocit, že právě Češi jsou těmi, kdo řetězce dotují.

Německé obchody vydělávají v Česku víc než doma

Zatímco čeští zákazníci vnímají Kaufland a Lidl jako běžné obchody s přijatelnými cenami, z pohledu jejich vlastníků, německé Schwarz Gruppe, představuje český trh extrémně výhodné teritorium. V obou případech jde o podniky, které v Česku dlouhodobě rostou, navyšují tržby a zároveň dosahují vyšší ziskovosti než v Německu. To potvrzují i data z posledních hospodářských výsledků.

Rozdíly nejsou zanedbatelné. Zatímco v Německu se Lidl a Kaufland musejí spokojit s provozní marží mezi dvěma a třemi procenty, v Česku to bývá i více než šest. A to je ve světě maloobchodu obrovský rozdíl, zvlášť při obratech v řádech desítek miliard korun.

Peníze tečou proudem

Například Lidl měl podle údajů z účetní závěrky za rok 2022 v Česku provozní marži 6,3 %, zatímco v Německu ve stejném období dosáhl jen na 2,7 %. V absolutních číslech to znamená, že z každých 100 Kč utracených zákazníkem v Česku šlo přibližně 6,30 Kč do provozního zisku. Po odečtení daní a dalších nákladů zůstal čistý zisk asi 4,70 Kč. V Německu zůstávají částky z jednoho nákupu zhruba poloviční.

Kaufland je na tom podobně. V Německu běžně operuje s maržemi pod 2 %, v Česku se pohybuje okolo 4 %. A i když se může zdát, že rozdíl dvou procentních bodů není výrazný, v součtu za celý trh to znamená vyšší stovky milionů korun čistého zisku ročně.

Česko je obchodním rájem

Předpoklady k tomu, aby se zahraničním řetězcům dařilo, jsou v Česku velmi příznivé. Prvním faktorem jsou nižší náklady na pracovní sílu, průměrná mzda v českém obchodu se pohybuje hluboko pod úrovní německé. Zatímco německý prodavač si vydělá v přepočtu přes 60 000 Kč hrubého měsíčně, v Česku je běžný plat v maloobchodě méně než poloviční.

Další rozdíl spočívá v konkurenci. Zatímco v Německu působí několik desítek silných domácích i zahraničních řetězců (např. Edeka, Rewe, Netto, Aldi, Real, Norma), v Česku se trh zúžil na několik dominantních hráčů, a Schwarz Gruppe mezi nimi zaujímá klíčovou pozici.

Zboží pod logem řetězce vydělává nejvíc

Jedním z nejdůležitějších pilířů úspěchu je důraz na privátní značky. Lidl i Kaufland staví velkou část svého sortimentu právě na výrobcích, které si nechávají vyrobit na zakázku pod svým vlastním jménem, typicky jde o potraviny, drogerii, domácí potřeby nebo textil.

Tyto produkty mají nižší nákupní cenu, ale mohou se prodávat za plnohodnotnou koncovou cenu. Výsledkem je mnohem vyšší zisková marže než u běžného značkového zboží. V Česku už tyto produkty tvoří kolem 25–30 % sortimentu, zatímco v Německu je tento podíl ještě vyšší, a to až 50 %.

Navíc díky jednotné nákupní centrále pro celou Evropu (sídlem ve městě Neckarsulm) má Schwarz Gruppe silnou vyjednávací pozici a dokáže stlačit ceny od výrobců o desítky procent níž než samostatné lokální řetězce.

Řetězce v Česku mají vše promyšlené do puntíku

Kromě nákladů a cen je důležitým faktorem také efektivita vnitřního fungování. Lidl i Kaufland v Česku provozují vlastní moderní logistická centra, například v Olomouci, Cerhovicích nebo Buštěhradě, odkud se zásobuje většina poboček v zemi.

To umožňuje rychlý a levný rozvoz, dobrou kontrolu nad čerstvostí i pružnou reakci na poptávku. Zároveň mohou řetězce testovat nové produkty a koncepty, například samoobslužné pokladny, slevy nebo sezónní tematické týdny.