Úřady naléhavě varují: Všechny úspory Čechů zmizí mrknutím oka
Polské úřady bijí na poplach. Kyberzločinci u našich sousedů lámou rekordy v počtu podvodných webů, které cílí na běžné lidi a snaží se je připravit o úspory. Jen za loňský rok bylo v Polsku odhaleno přes 51 tisíc podvodných domén a experti varují, že útoky se stávají čím dál sofistikovanějšími a na první pohled obtížně rozeznatelnými. Přestože se jedná o údaje z Polska, podobná hrozba není výjimkou ani v Česku.
Taktiky útočníků hranice neznají a obětí se mohou stát i Češi. V Polsku se mluví o podvodných investicích, falešných dotaznících nebo deepfake videích, v Česku se v posledních týdnech šíří třeba hlasování pro sestřenici přes WhatsApp. Na první pohled se tváří jako žádost o podporu v soutěži, ve skutečnosti tím ale útočníci získávají přístup k vašemu telefonu. Pokud máte pocit, že vás se taková hrozba netýká, věřte, že právě na to útočníci sázejí. Stačí jedno neuvážené kliknutí a vaše úspory mohou být pryč.
V Polsku roste počet podvodných webů jako houby po dešti
Podle zprávy CSIRT KNF, což je polský tým pro kybernetickou bezpečnost ve finančním sektoru, se počet podvodných webových stránek v roce 2024 vyšplhal na rekordních 51 241. Pro srovnání, v roce 2021 jich bylo „jen“ 11 468. Během tří let tak počet kybernetických hrozeb narostl pětinásobně.
Nejčastějším trikem polských útočníků byly falešné investiční nabídky, které slibovaly vysoké a rychlé zisky. Ve skutečnosti šlo ale o trik, jak z lidí vylákat peníze. Podle informací CSIRT KNF bylo takových webů v Polsku téměř 46 tisíc, tedy skoro 90 procent všech případů.

alešné dotazníky, e-maily i platby
Na druhém místě se umístily podvodné dotazníky, které nabízely výhry za pár minut vyplňování. Namísto očekávané odměny ale přišlo zklamání, důvěřiví lidé totiž předali osobní údaje a někdy i číslo karty. Objevily se také weby napodobující kurýrní služby, sociální sítě a falešné platební brány, které útočníkům předaly přístup k bankovním účtům.
Hackeři do hry zapojují i umělou inteligenci, s jejíž pomocí vytvářejí takzvaná deepfake videa, články generované AI i personalizované zprávy, které působí velmi důvěryhodně. A přestože jde o Polsko, mnoho z nás dobře ví, že takové zprávy se jako lavina šíří i v českém internetovém prostředí.
Většina z nás si jistě pamatuje podvodné SMS, které se tváří jako notifikace kurýrní služby. Většinou v ní informují o drobném nedoplatku, který je třeba uhradit prostřednictvím přiloženého odkazu. Jakmile ale do něj uživatel opíše údaje z platební karty, útočníci mohou během chvíle vybrat celý jeho účet.
Jak se bránit?
Základní pravidla kyberbezpečnosti nejsou nijak složitá, jenom je nesmíte podcenit, což je přesně to, na co útočníci spoléhají. Co tedy dělat, abyste se nestali další obětí a nepřišli o všechno během pár vteřin?
- Nevěřte na zázračné zisky, pamatujte na jednoduché pravidlo: Pokud zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pravděpodobně to pravda není.
- Neklikejte na odkazy ve zprávách, ať už přijdou e-mailem, WhatsAppem nebo přes Facebook. Pokud máte pochybnosti, zavolejte tomu, kdo vám odkaz poslal, a zeptejte se ho přímo.
- Zkontrolujte webové adresy, na které se chystáte vstoupit. Falešné domény se často liší drobností, jako je písmenko navíc nebo jiná koncovka.
- Nenechte se zlákat výhrami za dotazníky. Většinou jde jen o sběr dat nebo o snahu získat přístup k vašemu telefonu.
Podvodníci sázejí na to, že budete unavení, roztržití nebo důvěřiví. Čím dřív si na jejich triky zvyknete dávat pozor, tím menší šanci jim dáte, aby se dostali k vašim penězům.

Hrozby rostou i díky umělé inteligenci
Odborníci upozorňují, že do budoucna budou podvody ještě více propracované a obtížněji rozpoznatelné. Díky umělé inteligenci budou videa i zprávy čím dál realističtější. O to důležitější teď je vzdělávat se v otázce kyberbezpečnosti, sdílet zkušenosti s ostatními, umět se poučit z chyb ostatních a být neustále ve střehu.
Pokud vám přijde další zpráva o hlasování pro neznámého příbuzného nebo prosba o vygenerování nezvyklého způsobu zaslání zásilky, zbystřete. Rozhodně ale na nic neklikejte, jedno neuvážené kliknutí vás totiž může stát celoživotní úspory.