Pokud děláte toto u samoobslužné pokladny, dopouštíte se trestného činu. Češi to vůbec netuší

Chytrý fenomén, který však stále rozděluje společnost. Někdo ho miluje, jiný zase nenávidí. Někteří zákazníci ho hojně využívají, jelikož spoří čas a nevyžaduje dlouhé čekání. Pro určité jedince jde ale o noční můru, která vždy končí tak, že je nutné přivolat obsluhu. Samoobslužné pokladny dnes najdete téměř v každém supermarketu. Jejich využívání je rutinní záležitostí, bohužel ale zvyšuje riziko krádeží.

První samoobslužná pokladna spatřila světlo světa už v roce 1992, a to v americkém New Yorku. U nás ji poprvé nainstalovala v roce 2008 jedna pražská pobočka řetězce Tesco. Chytrá vychytávka se rychle ujala a stala se zákaznickým oblíbencem. Aby taky ne – urychluje celý nákupní proces, omezuje setkání s cizími lidmi a šetří čas. Samoobslužné pokladny mají zkrátka nespočet výhod. Bohužel ale nejsou perfektní, a tak u nich najdeme i pár negativ. Někteří lidé pak navíc zneužívají slabin v technologii ve snaze ušetřit a porušují tak zákon!

Mají své technické mouchy

Jednou za život si samoobslužnou pokladnu vyzkoušel asi každý z nás. Zákazníkům umožňují rychlejší zaplacení zboží, obchodníkům zase snižují náklady na personál a zajišťují jeho menší vytížení. Zdají se vám „samoobslužky“ jako ideální vynález? Na první pohled se to může zdát. Bohužel ale nejsou tak bezchybné, jak se zdají.

Upusťme na chvíli od faktu, že rozhodně nejde o dokonalý technologický produkt – kdo tento druh pokladen pravidelně využívá, jistě ví, o čem je řeč. Zboží vložíte do taškové zóny, pokladna se ale rozbliká jako vánoční stromeček s tím, že v zóně chybí načtený výrobek. Při nákupu alkoholu vám zase musí zboží častokrát odblokovat obsluha. A někdy prostě čárový kód pokladna nechce naskenovat, ačkoliv vy se snahou můžete přetrhnout. To je jen pár příkladů peripetií, se kterými se při placení můžete setkat. Ovšem někdy se role otočí a problémy způsobují samotní zákazníci!

Výměna čárového kódu  

Absence lidského dohledu totiž otevírá dveře nejrůznějším zlodějíčkům a podvodníkům. Jestliže totiž nákup markuje zaměstnanec supermarketu, snadno si všimne ledajaké nesrovnalosti. Zboží také správně zváží a namarkuje vám přesný počet kusů pečiva. A právě tady přichází na řadu slabina samoobslužných pokladen.

Chybějící oči pracovníků způsobují, že lidem projde o mnoho víc podvodů. Mezi časté finty patří přelepování čárových kódů. Na lahev drahého šampaňského lze nalepit cenovku z levného vína. Vysokoprocentní gurmánskou čokoládu zase podvodníci maskují jako obyčejnou mléčnou čokoládu. A výjimkou není ani manipulace s kódy u masných výrobků – zloději používají cenovky z nejlevnějších variant a nalepují je na výrobky obsahující vysoký podíl masa. Na jednotlivých položkách pak lze ušetřit i stovky korun!

Chybné označení zboží  

V poslední době se také v Česku rozmohla nová nekalá praktika známá jako „banánový trik“. Jde o drobný podvod, při kterém zákazníci manipulují s produkty, které se musí zvážit. Princip je velmi jednoduchý – lidé zboží položí na váhu, během vážení ale na obrazovce „omylem“ označí špatný produkt. Samozřejmě se jedná o levnější variantu. Místo drahých bio jablek tak zákazník zadá jen jejich obyčejný a nejlevnější druh. Na první pohled se může zdát, že se jedná o zanedbatelný rozdíl, při častém zneužívání se ale pro řetězce jedná o znatelný problém. Průzkumy ukazují, že se tohoto triku někdy dopustilo 13 % lidí!

V praxi to znamená, že se zhruba každý sedmý zákazník snaží zboží při placení nějak upravit, aby ušetřil peníze. Podle studie z Leicesterské univerzity evidují obchody, které zpracovávají polovinu transakcí skrz samoobslužné pokladny, o 75 % krádeží více. U menších řetězců, které nemají tak velké finanční rezervy, mohou být tyto ztráty velice citelné.

Tučná pokuta i trestní čin

Za spáchání takového přestupku přitom můžete dostat pokutu až 50 000 Kč. A hranice mezi přestupkem a trestním činem je pak velmi tenká. „Krádež zboží přesahující hodnotu 10 000 Kč už je trestným činem. A stejně tak, pokud byl dotyčný za podobný čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán“ říká Jindřich Machů z Městské policie Ostrava. V extrémních případech může takový trestní čin skončit odnětím svobody až na 2 roky.

Samoobslužné pokladny bohužel dávají mnoha lidem pocit anonymity, jelikož je při placení prakticky nikdo nesleduje. Někteří jedinci zase věří, že se z případného odhalení mohou vymluvit. „Běžní nakupující se mohou osmělit díky výmluvám, které jim samoobslužné pokladny poskytují,“ tvrdí Adrian Beck, profesor kriminologie na univerzitě v Leicesteru. Chyb se přece občas dopouští každý z nás, a v takových momentech se těžko někomu dokazuje, jestli zboží opravdu špatně označil omylem či úmyslně.

V Česku jde stále o trend 

Právě zvyšující se počet krádeží je důvodem, proč od samoobslužných pokladen začínají nějaké země upouštět. Jedná se například o Spojené státy americké nebo Velkou Británii. Česko jde nicméně zatím opačným směrem a prodejny instalují tento druh pokladen čím dál tím víc. Prodejci se momentálně zaměřují na vylepšení bezpečnostních systémů a školení zaměstnanců, kteří na samoobslužnou pokladní zónu dohlížejí.