Vypočítáno: Tolik musíte za život vydělat, abyste dostali 20 tisíc důchod. Budete překvapeni

Dvacet tisíc korun měsíčně, to zní jako důchod, se kterým by se dalo možná už i důstojně žít. Jenže jak se k takové částce vůbec dopracovat? Odpověď není úplně jednoduchá, ale překvapí vás, že nejde jen o výši platu. Důležitá je i délka doby pojištění a to, jestli jste pracovali na smlouvu, nebo na dohodu. A hlavně, už teď se vyplatí vědět, jak na tom jste. Třeba budete v pohodě. A třeba taky ne.

Z čeho se důchod vlastně počítá?

Začněme tím nejdůležitějším: důchod se neskládá jen z toho, co jste si naspořili na sociálním pojištění. Je to kombinace dvou částí:

1. Základní výměra – tu dostává každý stejně, bez ohledu na výši platu. V roce 2025 činí 4 660 Kč měsíčně.
2. Procentní výměra – ta se odvíjí od vašich výdělků a od toho, jak dlouho jste byli pojištěni (tj. pracovali nebo byli např. na rodičovské).

Obecně platí, že za každý rok pojištění dostanete 1,5 % z výpočtového základu. A pokud máte za sebou třeba 40 let práce, získáte 60 %. A právě to je ten klíč.

Jak se dopočítat k důchodu 20 000 Kč?

Řekněme, že chcete důchod 20 tisíc korun měsíčně. Stát vám z toho automaticky dá základní část, která je pro všechny stejná, aktuálně je to 4 660 korun. Zbytek, tedy 15 340 korun, si ale musíte vydělat svými odvedenými odvody během života. A pokud máte za sebou čtyřicet let práce, měla by tahle částka tvořit 60 % vašeho průměrného příjmu.
Čím vyšší je váš celoživotní průměrný příjem, tím vyšší důchod můžete očekávat.

A jaký musí být ten základ? Jednoduše:
15 340 Kč / 0,6 = 25 567 Kč.
To znamená, že váš výpočtový základ musí být minimálně 25 567 Kč měsíčně.

A teď pozor – tady se to trochu komplikuje. Možná si říkáte, jak bych mohl mít průměrný příjem 40 tisíc měsíčně, když v devadesátkách tyhle platy prostě nebyly. Dobrá otázka! Ale právě tady vstupuje do hry takzvané přepočítávání výdělků.

Ve výpočtu důchodu totiž nejde o to, kolik jste měli na výplatní pásce v konkrétním roce. Místo toho se bere v úvahu, jak si váš příjem stál vůči průměrným mzdám v té době. A pak se to všechno přepočítá na dnešní hodnotu – aby se zohlednila inflace a růst mezd. Takže pokud jste byli vždycky někde kolem průměru, máte šanci se na důchod 20 tisíc dostat i bez toho, že byste celý život vydělávali majlant.

Česká správa sociálního zabezpečení na to používá tzv. osobní vyměřovací základ, který všechny vaše roční výdělky zohlední podle vývoje ekonomiky. Takže důchodový systém počítá férově napříč generacemi, podle toho, jak jste si stáli v dané době vůči ostatním.

Nejde jen o výplatu

Samotný příjem ale nestačí. Do důchodu se počítá i tzv. doba pojištění, což je počet let, kdy jste odváděli sociální pojištění. Tedy nejen práce na plný úvazek, ale i období, kdy jste byli:

• doma s malými dětmi (do 4 let věku dítěte),
• v evidenci na úřadu práce,
• v povinné vojenské službě,
• případně v péči o osobu závislou.

Těmto období se říká náhradní doby pojištění a ČSSZ je bere v potaz – ale jen do určité míry.

Modelový příklad: Paní Marie a důchod 20 000 Kč

Paní Marie nastoupila do práce ve 22 letech a vydržela až do důchodu v 62. Žádné flákání, klasických 40 let v různých zaměstnáních. Ze začátku to nebyla žádná sláva, v osmdesátkách a devadesátkách brala výplatu kolem pěti až devíti tisíc měsíčně. Jak šel čas, mzda rostla a v novém tisíciletí už to bylo patnáct, dvacet, a před důchodem se dostala i přes třicet tisíc.

A teď to nejzajímavější: když se její výdělky převedly do dnešních hodnot, jak to dělá sociálka při výpočtu důchodu, vyšlo jí průměrně něco přes 25 a půl tisíce korun měsíčně. A právě díky této částce získala důchod kolem dvaceti tisíc korun měsíčně.
Žádná pohádka, ale slušný základ pro klidné stáří.

I vy můžete využít online kalkulačky, třeba tu od České správy sociálního zabezpečení, kde si můžete hravě spočítat, jak na tom jste.