Tuhle žvatlající otravnou hračku chtěli v 90. všichni rodiče rozkopat. Teď má cenu tisíců

Příběh jedné z nejikoničtějších robotických hraček všech dob je stejně absurdní jako dojemný. Mrkající, pískající a nikdy neutuchající chlupatá koule pobláznila koncem devadesátých děti na celém světě. Zatímco děti jásaly, jejich rodiče z hlučné a chlupaté příšerky po právu šíleli. 

Furby, nejžádanější hračka přelomu tisíciletí, dokázal děti uchvátit a jejich rodiče přivést k šílenství. Jednu dobu dokonce chlupatý nezbeda přidělával vrásky i americkým bezpečnostním složkám. Furbyho se po celém světě prodalo na desítky milionů kusů a před lety se pokusil o neúspěšný comeback. Dnes se některé verze této hračky prodávají za tisíce korun a staly se žádaným sběratelským artiklem. 

Furbymánie

Psal se rok 1998, internet byl teprve v plenkách, mobily vypadaly jako cihly. Největší technologickou senzací tak bylo, že vám doma na poličce seděla mluvící koule s velkýma očima a ušima, která žvatlala nesrozumitelným jazykem, učila se anglicky a bez varování ožila ve dvě ráno. Furby – napůl sova, napůl noční můra.

V USA se na něj stály dlouhé mnohahodinové fronty. Do roku 2001 se ho prodalo přes 40 milionů kusů. Lidé barevnou mluvící hračku kupovali po desítkách. Mazaní překupníci nedostatkové zboží pak obratem prodávali za několikanásobek ceny. Cena se z původních 35 dolarů vyšplhala až na 100 dolarů na předvánočním trhu. V Česku sice nebyl hned k dostání, ale hned po vstupu na český trh si ho i místní děti masivně oblíbily. Internetová fóra se plnila děsivými historkami o Furbym, který „mluvil i bez baterek“.

Mluví, zpívá, hypnotizuje

Za zrodem Furbyho stála trojice amerických vynálezců – Dave Hampton, Caleb Chung a Richard Levy z firmy Tiger Electronics. Původní idea byla jednoduchá: antropomorfní chlupatá koule s osobností, která se chová jako domácí mazlíček. Existoval ve 48 barevných kombinacích a 22 speciálních edicích. Aby Furby působil ještě víc „živě“, dostal vlastní jazyk. Furbiština obsahovala 42 slov, z nichž šlo vytvořit stovky frází. Při používání se hračka dokázala naučit anglicky nebo i další jazyky. Kromě slov se naučila rozpoznávat světlo, nebo reagovat na dotyk. A právě tahle hranice mezi hračkou a umělým životem byla klíčem k úspěchu. Furby nebyl jen roztomilý. Byl divný. Nepředvídatelný. Téměř inteligentní. A to děti milovaly. 

Podezření ze špionáže

Popularita Furbyho zašla tak daleko, že se v roce 1999 dostal na seznam zakázaných předmětů americké Národní bezpečnostní agentury. Důvod? Obava, že by mohl odposlouchávat tajné rozhovory. Ačkoliv hračka žádné nahrávací zařízení neměla (jen se „učila“ opakováním slov), paranoia byla silnější. Zákaz později padl, ale legenda zůstala.

Pokus o návrat

Furby se sice přestal vyrábět v roce 2002. Tím však „chlupaté“ dobrodružství neskončilo. Žvatlající společník se postupně vracel v různých reedicích, například s blikajícíma očima, dotykovými senzory, ocasem, hřívou i aplikací do telefonu. V roce 2023 přišla zatím poslední a zároveň nejambicióznější verze s hlasovým ovládáním, 600 reakcemi, světelnou show a deseti písněmi. Z Furbyho se tak  stal malý digitální společník. Nutno podotknout, že ne úplně levný. 

Z dětského pokoje do vitríny

Dnes má Furby status kultovní retro hračky. Na eBayi a aukčních webech se první generace (tzv. Classic 1998) prodává i za tisíce korun. Některé limitované edice se pohybují v řádech desetitisíců korun, zvláště ty, které byly určeny pro reklamní spolupráce – například McFurby, který byl součástí dětského menu v McDonald’s nebo Burger King Furby. Existuje rozsáhlá komunita fanoušků, kteří Furbyho předělávají, programují, nebo mu dokonce tvoří nový mozek na bázi Raspberry Pi. Z otravného mazlíčka se tak stal sběratelský artefakt, mem a post-ironický symbol doby, kdy jsme si teprve zvykali na to, že technologie umí mluvit.