Nachytal jsem prodavačku v Lidlu. Ta mi pak musela dát celý nákup zdarma

Přijít do obchodu a u pokladny zjistit, že nemáte na zaplacení nákupu, je noční můra. Podobný zážitek prožil také náš čtenář Rudolf. Naštěstí pro něj se mu ale podařilo situaci vyřešit překvapivým způsobem. 

Pětapadesátiletý Rudolf je pravidelným čtenářem webu TechSvět.cz. Protože je momentálně v invalidním důchodu, peněz často nemá nazbyt. To je také důvodem, proč se u pokladny v supermarketu Lidl dostal do velmi nepříjemné situace. 

Poté, co jej pokladní požádala o zaplacení částky 500 korun, totiž s hrůzou zjistil, že potřebný obnos v peněžence nemá. Přesto si ale nakonec nákup domů odnesl. Jak je to možné? 

Na nákupu o vlásek unikl trapné situaci

„Myslel jsem, že budu muset jít domů s prázdnou a nebudu si mít z čeho uvařit. Naštěstí jsem si ale v tu chvíli uvědomil, že jsem předtím odevzdal zálohované láhve. V kapse jsem našel lísteček, který mi automat vydal a podal jsem ho pokladní,“ popsal Rudolf. 

Částka, kterou za odevzdání zálohovaných obalů obdržel, pokryla celý jeho nákup a ještě mu dokonce pár korun zbylo. Do prodejny totiž zanesl nejen láhve od piva, které se mu doma nakupily po oslavě narozenin před několika týdny, ale také pivní basy. 

Jedna láhev od piva je zálohovaná částkou 3 koruny. Za prázdnou basu ale při vrácení obdržíte 100 korun. Pokud je plná, tak dokonce 160 korun. Rudolf vrátil dvě plné a jednu prázdnou, což činí 420 korun. Kromě toho ale vrátil ještě 33 láhví od nealko piva, které si rád dopřeje místo limonády. Díky tomu si přišel na dalších 100 korun. Nejen, že tak zaplatil nákup, ale ještě mu zůstalo 20 korun k dobru. 

K čemu je dobré zálohování?

Účelem zálohování láhví je přimět zákazníky, aby je nevhazovali do směsného odpadu nebo někde neodkládali, ale místo toho je zanesli zpět do prodejny. Poté je možné tyto nádoby znovu využít a dochází tak k šetření materiálu i životního prostředí. V Česku aktuálně odpad třídí podle statistik 75 procent lidí, rozhodně tak nemáme ve světě ostudu. 

Prostor pro zlepšení ale stále ještě máme. I to je také důvodem, proč se v poslední době diskutuje, zda by po vzoru dalších evropských států nebylo vhodné zavést zálohy také na další typy obalů. Týká se to zejména PET láhví a nápojových plechovek, které stále ještě velmi často končí v popelnici na směsný odpad. Podobná praxe funguje již roky například v Německu, kde si na ni všichni rychle zvykli. 

Příslušnou novelu zákona již loni na podzim schválila Poslanecká sněmovna, zelenou jí ale musí dát ještě Parlament. Předběžně se zatím počítá s tím, že do praxe by se toto pravidlo uvedlo v roce 2026. Záloha by měla činit čtyři koruny, dá se ale očekávat, že to ještě bude předmětem diskuse. 

Mezi politiky v této otázce zatím nepanuje absolutní shoda

Jak uvedlo ministerstvo ve své tiskové zprávě, plechovky a láhve budou muset povinně vybírat prodejny, které jsou větší než 50 metrů čtverečních, dále také čerpací stanice i online prodejci potravin. To dohromady tvoří přibližně 11 míst s povinným odběrem. Pokud v nějaké obci především na venkově žádné povinné ani dobrovolné místo nevznikne, zřídí jej provozovatel systému, který se zabývá svozem odpadu. 

Zálohování by se ale nemělo týkat plastových láhví od mléka a dalších mléčných produktů, a to především z hygienických důvodů. Ty proto budeme nadále odkládat do příslušné popelnice na tříděný odpad. 

Stejně jako u každé velké změny je i v této otázce na politické scéně řada rozporů. Ministr životního prostředí Petr Hladík je ale podle svých slov velmi odhodlaný novinku prosadit. „Stále zůstává celá řada rozporů, nicméně rozhodně jsem připraven na poli Poslanecké sněmovny hledat a široce diskutovat nad parametry tohoto systému,“ uvedl pro Český rozhlas.