Objevili jste bílou skvrnu na medu? Většina lidí netuší pravdu a med hned vyhazuje

Med je v našich domácnostech již po staletí oblíbeným přírodním sladidlem. Je ceněn nejen pro svou sladkou chuť, ale i pro své zdraví prospěšné vlastnosti. Ať už si jej přidáváme do čaje, používáme na pečivo, nebo jej konzumujeme třeba samotný, med je tradiční součástí našich jídelníčků. Někteří lidé však při koupi medu narazí na podivnou bílou pěnu, která se tvoří na jeho povrchu.

Pěna, která se může objevit na povrchu medu, je v podstatě důsledkem procesu, který se nazývá krystalizace. Krystalizace medu je zcela přirozený jev, který se objevuje, když med zůstává nějaký čas v klidu. Med je směsí různých cukrů, přičemž hlavní složkou jsou glukóza a fruktóza. Tento poměr se liší podle druhu medu, což ovlivňuje i jeho tendenci k rychlé nebo pomalejší krystalizaci.

Bílá pěna, která se na medu tvoří, není nic jiného než krystalky glukózy, které se oddělují od tekuté části medu a vytvářejí pěnivou texturu. Tento proces není nebezpečný ani známkou nekvalitního medu. Naopak, je to důkaz, že med je přírodní a nebyl podroben žádným chemickým úpravám. V podstatě jde o důsledek přirozené proměny medu, ke které dochází, když je med v chladu nebo pokud je jeho poměr cukrů takový, že krystalizace nastane rychleji.

Bílá pěna – záruka kvality

Krystalizace medu je přirozený a běžný jev, který je způsoben vyšším obsahem glukózy v medu. Zatímco fruktóza se v medu nachází v kapalné podobě, glukóza má tendenci vytvářet pevné krystaly, když se med dostatečně ochladí nebo pokud obsahuje vyšší koncentraci glukózy v poměru k fruktóze. Tento proces je zcela přirozený a nezpůsobuje žádné negativní změny v kvalitě medu.

Důležitou roli hraje i to, jak je med zpracován a skladován. Některé druhy medu, jako například med slunečnicový nebo řepkový, mají přirozeně vyšší obsah glukózy, a proto krystalizují rychleji než jiné druhy, jako je třeba med akátový, který má vyšší podíl fruktózy a krystalizuje pomaleji. Pokud je med skladován při nízkých teplotách, proces krystalizace je urychlen. Tvorba bílé pěny je tedy přirozeným důsledkem toho, že se krystaly glukózy začínají oddělovat od kapalného medu a vytvářet pěnovou strukturu.

Co bílou pěnu způsobuje?

Když hovoříme o „bílém pěnění“, máme na mysli jemné, světle zbarvené usazeniny, které vznikají, když se malé krystalky glukózy oddělují od zbytku medu. Pěna může vypadat trochu jako sníh nebo bublinky na povrchu medu. Tento jev se často objevuje, když je med skladován v chladnějších podmínkách, nebo pokud má vysoký obsah cukru.

Ačkoliv může tento jev vypadat pro někoho nezvykle nebo dokonce podezřele, není to nic, co by mělo vzbuzovat obavy. Med s bílou pěnou je stále kvalitní, přírodní a plný výživových hodnot. Pěna pouze značí, že med začíná přirozeně krystalizovat. Mnoho lidí si tento jev spojuje s nižší kvalitou, ale opak je pravdou – med, který se krystalizuje, je prokázaně přírodní, nezpracovaný a neobsahuje žádné přidané cukry nebo chemické látky.

Pokud vám pěna na povrchu medu vadí nebo pokud chcete, aby měl med opět tekutou konzistenci, stačí jednoduše zahřát sklenici s medem ve vodní lázni, dokud se krystalky nerozpustí. Důležité je ale med příliš neohřívat – teploty nad 40 °C mohou poškodit cenné enzymy a zničit některé prospěšné vlastnosti medu.

Bílá pěna je tedy jasným důkazem toho, že med neobsahuje přidané cukry, konzervanty ani jiná umělá sladidla. Takový med není nijak chemicky upravován a jeho krystalizace je zcela normální a přirozená. Naopak, pokud med nezkrystalizuje, může to znamenat, že prošel nějakým průmyslovým zpracováním, které narušilo jeho přirozenou strukturu.