Předměty denní potřeby, které používáte a které plní vaše tělo mikroplasty

Mikroplasty patří mezi nejvážnější novodobé ekologické i zdravotní hrozby. V posledních letech o nich slyšíme víc a víc, právě ve spojitosti s lidským organismem – mikroplasty totiž pomocí nejrůznějších potravin, kosmetických přípravků či pomůcek nenápadně pronikají do našeho těla, kde zatěžují orgány a narušují přirozené funkce. Jelikož většinou nejsou vidět pouhým okem, je velice obtížné poznat, kde se nacházejí a v jak velkém množství nás obklopují. Vědci již potvrdili, že se nacházejí hluboko v plicích, v krvi nebo dokonce v mozku. Abychom se vyhnuli nežádoucím zdravotním problémům, naším cílem by mělo být se jim vyvarovat, jak jen to půjde. Pokud každý den používáte následující produkty, okamžitě zpozorněte. Nevědomky do sebe totiž dostáváte dávku mikroplastů ničící váš organismus.

Za mikroplasty se považují plastové částečky velikosti od 100 nanometrů až 5 milimetrů. Do životního prostředí se se dostávají dvěma způsoby: jako primární mikroplasty, které se vyrábějí záměrně a mají předem určený účel. Jedná se třeba o peelingová zrna v kosmetice, produktová plniva nebo mikroperličky v zubních pastách. Druhou kategorií jsou sekundární mikroplasty, které vznikají degradací větších plastových produktů, může se jednat například o sáčky, plastové krabičky a lahve, rybářské sítě nebo obaly. Takové předměty se totiž postupem času vlivem fyzikálních, chemických a biologických procesů rozpadají na drobnější částečky, a právě ty se pak různými cestami dostávají do životního prostředí – nejčastěji jde o odpadní vody, praní syntetických textilií, kosmetiku nebo sjíždění pneumatik. Ze životního prostředí se pak dostávají do zvířecích a lidských organismů. Lze se jim dnes vůbec bránit? A jak jejich přijímání snížit na naprosté minimum?

Zaměřte se na potraviny

Bohužl se mikroplasty vyskytují i v potravinách a vodě, a tím se velmi snadno dostanou do těla. Skrz potravu jich konzumujeme nemalé množství. Mezi nejrizikovější patří ryby a plody moře, jelikož právě oceány jsou znečištěné mikroplastovými částicemi, které pak nechtěně konzumují mořští živočichové. Pozor i na balené nápoje v PET lahvích – právě z plastových lahví se do tekutin uvolňují mikroplasty, které posléze vypijeme. Podle studie z března 2024 obsahoval litr testované vody v průměru 240 000 plastových částeček! A to je opravdu alarmující. Částice už se našly i v zemědělských produktech, jelikož se mikroplasty dostávají do půdy, kterou znečišťují.

V té samé půdě se ale pěstuje ovoce, zelenina nebo obiloviny. Zaměřujte se tak spíše na bio potraviny pěstované v kvalitních podmínkách a sledujte, kolik mořských ryb a plodů za týden sníte. Lepší volbou je i maso z volných chovů. Jestliže patříte mezi milovníky čaje, nemáme pro vás dobré zprávy – čajové pytlíky jsou mikroplastů plné. Sáčky jsou totiž velmi často vyrobeny ze silikonu, ze kterého se při zalití horkou vodou uvolňují částice. Čaje se vzdát nemusíte, vyberte si ale sypanou variantu a kvalitní kovové čajové sítko.

Pozor na plastové pomůcky

Velkou neplechu způsobují i nejrůznější plastové pomůcky, proto byste měli sáhnout po variantách z jiných materiálů. Mezi nejrizikovější patří kuchyňská prkénka, které využíváte ke krájení. Nevědomky z nich totiž nožem „odkrajujete“ i mikroplasty, které následně konzumujete společně s nakrájenými potravinami. Podle odborníků jsou plastová prkénka absolutně nevhodná a měli byste je nahradit raději dřevěnými variantami. Problémové jsou i plastové krabičky na jídlo taktéž uvolňující plastové částice.

Do domácnosti si raději pořiďte skleněné dózy. Pokud patříte mezi časté návštěvníky restaurací a jídlo si z nich v plastových boxech nosíte domů, a ještě ho pak ohříváte v mikrovlnné troubě, pravděpodobně si kromě samotného chodu dopřáváte i nemalou porci mikroplastů. Asi jedna třetina všech mikroplastů nalezených v jedné domácnosti pochází z oblečení vyrobeného ze syntetických materiálů – jedná se hlavně o polyester, nylon a akryl. Při nakupování tak dejte přednost bavlněným či vlněným kouskům, do pračky si můžete dát filtr na zachytávání mikroplastů. „Mikroplasty jsou všude, od dna oceánů po horní části atmosféry, dokonce i v lidském mozku. Je to děsivé,“ řekla toxikoložka ze švédské University of Gothenburg Bethanie Almrothová. Jejich koncentrace v lidském těle je podle studií kritická, čísla navíc stoupají. Nalezeny byly už mimo jiné v játrech, ledvinách i varlatech.

Jaké mají dopady na zdraví?

Zkoumat dopady mikroplastů na lidské zdraví je samozřejmě složité, je ale naprosto jasné, že nám jejich koncentrace v těle vůbec nesvědčí. „Vědci zvlášť prozkoumali 12 vzorků mozku lidí, kteří zemřeli s demencí, včetně Alzheimerovy choroby. Tyto mozky obsahovaly až desetkrát více plastů než zdravé vzorky,“ upozornil deník Guardian. Samozřejmě se jedná o velmi malý zkoumaný vzorek a zatím není možné dokázat, že samotné mikroplasty způsobují demenci nebo Alzheimerovu chorobu. Nicméně zajímavé informace přinesla i jiná studie – u pacientů s vyšším výskytem infarktu bylo detekováno vyšší množství mikroplastů v těle. Mikroplasty, a ještě menší nanoplasty jsou tak malé, že jsou schopny procházet buněčnými membránami a působit škodu na úrovni samotné buňky, což vede k oxidativnímu stresu nebo změnám na buněčných membránách.

Zatím nevíme, jestli plastové miničástice mohou způsobovat nejrůznější autoimunitní onemocnění, alergie, nádory či potravinové intolerance, možné to ale je. „Lidé jsou mikroplastům a nanoplastům vystaveni požitím a vdechnutím. Předchozí výzkumy zjistily mikroplasty a nanoplasty v mnoha tkáních, včetně tlustého střeva, placenty, jater, sleziny a tkání lymfatických uzlin,“ řekl lékař Philip Landrigan. „A studie na zvířatech ukazují, že mikroplasty a nanoplasty mají toxické účinky,“ dodal. Jeho slova potvrzuje nespočet dalších vědců, podle kterých bychom mikroplasty měli začít brát opravdu vážně.

Snižte jejich vliv na minimum

Dobrou zprávou je, že naše tělo je vybavené mechanismy zbavujících se škodlivých látek, a tak podstatnou část zkonzumovaných mikroplastů projde trávícím ústrojím a vyloučí se, nicméně i přesto se v našem organismu koncentrují, u některých jedinců i ve velkém množství. Začněte tedy u prevence a v první řadě se vyhněte jejich největším zdrojům. Řeč je právě o plastových lahvích, krabičkách, sáčcích, prkénkách a nástrojích. Dále koukejte na složení kosmetických výrobků, které jsou také často plné umělých látek.

Vybírejte přírodní a netoxické produkty a pečlivě čtěte etikety. To samé platí i pro oblečení – raději sáhněte po kvalitních kouscích z bio materiálů než levné módě využívajících syntetická vlákna. „Přestože o nebezpečí, které plasty představují pro zdraví a životní prostředí, toho stále ještě mnoho nevíme, informace, které jsou nyní k dispozici, jsou důvodem k obavám,“ řekl Landrigan. Mikroplasty jsou všude kolem nás a těžko je všechny můžete odfiltrovat, přesto jejich výskyt ve vašem okolí lze snížit na minimum a tím minimalizovat jejich vliv na váš organismus.