Proč havárie sovětského Concordu vyvolala tolik otázek?

Během studené války viděl Sovětský svaz vývoj nadzvukového dopravního letadla Concorde a rozhodl se, že si z tohoto koláče chce také ukousnout. Díky špionáži a masivnímu politickému tlaku přišla letecká společnost Tupolev s letounem Tu-144. Díky podobnosti s Concordem se mu přezdívalo Konkordski. Sovětské dopravní letadlo vzlétlo několik měsíců před Concordem, což byl pro Sovětský svaz obrovský politický úspěch, i když se brzy ukázalo, že návrh byl dost uspěchaný a spoléhal na špionáž.

Veškeré naděje na úspěch letadla se však doslova zhroutily na leteckém veletrhu v Paříži v roce 1973. Letoun Tu-144, CCP-77102 se na přehlídce předváděl, když se při střemhlavém letu rozpadl, narazil do malé vesnice Goussainville. Na palubě všichni zemřeli, včetně osmi lidí na zemi. Nehodu činí tak bizarní a záhadná příčina nehody, přičemž se objevilo několik teorií, proč se nehoda stala. Tak či onak, těžce to poškodilo naděje, které Tupolev vkládal do svého letounu, jak uvádí server Aerotime.

Kopie Concordu

Letoun Tu-144 byl poměrně hrubou kopií Concordu. Měl čtyři proudové motory Kolesov RD-36-51 a ve skutečnosti dosahoval vyšší maximální rychlosti než Concord, a to cca 2 500 km/h neboli Mach 2,15. Kabina letounu Tu-144 však byla neuvěřitelně hlučná a k udržení rychlosti Mach 2 potřebovala plné přídavné spalování. Např. Concordu se po dosažení rychlosti Mach 2 vypnul dohřev a dopravní letadlo letělo rychlostí Mach 2. V případě, že by Concorde dosáhl rychlosti Mach 2, bylo by nutné vypnout dohřev a letadlo by letělo rychlostí Mach 2. Proto ruský letoun Tu-144 během svého krátkého komerčního života nikdy nemohl letět rychlostí Mach 2. Trpěl také mnoha problémy se spolehlivostí a technickými závadami.

Navíc díky hrubé povaze jeho kopie chybělo jeho delta křídlo s kuželovitým sklonem jako u Concordu, a tak mu chyběl vztlak. Navzdory těmto problémům Sovětský svaz prohlásil letoun Tu-144 za velký úspěch a jeho vystoupení na pařížském leteckém veletrhu v roce 1973 znamenalo první veřejné představení letounu na Západě. Na palubě letounu na přehlídce byl pilot Michail Kozlov, druhý pilot Valerij M. Molčanov a další čtyřčlenná posádka, která tvořila šestičlenný tým.

Rivalita mezi dvěma nadzvukovými letadly

Na přehlídce probíhala intenzivní rivalita mezi dvěma letouny Concorde a Tu-144. Kozlov byl zcela odhodlán ukázat světu, že Tu-144 je schopnější. Concorde předvedl v závěrečný den přehlídky klidnou ukázku, ale Britové a Francouzi přirozeně nechtěli letoun stresovat, když byl ještě ve fázi prototypu. Tu-144 se pak vznesl do vzduchu, ačkoliv předtím byla sovětská posádka informována, že na svou ukázku nemá tolik času, kolik původně zamýšlela, jak píše server History.

Ke konci ukázky pilot Kozlov provedl přiblížení na přistání, načež zapnul plný výkon a navedl letoun do strmého stoupání. Ve výšce asi 600 metrů se letoun Tu-144 stočil dolů a přešel do strmého střemhlavého letu. Když se Kozlov snažil letoun vytáhnout, Tu-144 se rozlomil na několik velkých kusů, narazil do země v Goussainville a vzplál. Zvenčí to vypadalo, že letoun byl při tom strmém střemhlavém letu jednoduše přetížený a pilot to nezvládl.

Proč Tu-144 havaroval v Goussainville?

Podle původních teorií byla příčinou havárie nadměrná zátěž trupu letounu, kterou chtěli Sověti předvést jako schopnější než Concorde. Bob Hoover, který létal s Bell X-1, se domníval, že závěrečný manévr Tu-144 byl nad jeho možnosti. Podle další teorie však nad letounem Tu-144 letěla francouzská stíhačka Mirage, která fotografovala detaily sovětského dopravního letadla. Zpočátku byla přítomnost letounu Mirage skutečně popírána, ale pozdější zprávy to přece jen potvrdily a sovětská posádka o Mirage a jeho poslání nevěděla. Vyšetřování však uvedlo, že by nehrozilo žádné riziko srážky s letounem Tu-144.

Neuvěřitelně záhadný a matoucí incident

Je zřejmé, že trup Tu-144 byl při nehodě jednoduše přetížený. Britský zkušební pilot Harrieru John Farley uvedl, že náklon letounu Tu-144 byl tak velký, že to motory nezvládly a ztratily tah. To přispělo k tomu, že se letoun Tu-144 ze střemhlavého letu nevrátil dříve, což znamenalo opětovné nastartování motorů. Ať tak či onak, důvody prudkého manévru a příčina nehody nebyly nikdy skutečně vysvětleny. Objevily se dokonce zvěsti o tom, že se francouzská a sovětská vláda domluvily, aby skutečnou příčinu utajily. Nehoda letounu Tu-144 zůstane navždy záhadou. Letoun jako takový sloužil v sovětské komerční osobní dopravě necelý rok.

Zdroj: redakce, aerotime.aero, history.com, Wikipedia