Jaderný arzenál NATO: Vlastní ho pouze 3 země – USA, Velká Británie, Francie. Jaderná triáda zahrnuje pozemní, vzdušné a námořní jaderné nosiče
Jak vypadá jaderný arzenál NATO v 21. století? Tři země NATO v současné době vlastní jaderné zbraně. Jsou to Spojené státy, Velká Británie a Francie. Formálně jsou jaderné zbraně na Západě považovány za strategické zbraně, které nejsou určeny k přímému použití na bojišti.
Americký jaderný arzenál tvoří kompletní jaderná triáda – pozemní, vzdušné a námořní jaderné nosiče. Pozemní složku tvoří přibližně 450 raket Minuteman (LGM-30G Minuteman III) umístěných v silech ukrytých pod zemí, píše server CFR.
Ty mají dolet 13 000 km a mohou nést vícehlavňové nosiče MIRV, ale se tato schopnost nevyužívá a rakety Minuteman jsou vyzbrojeny jednoduchými jadernými náložemi.
Druhým pilířem americké jaderné triády jsou ponorkové rakety Trident II. USA mají v současnosti 14 ponorek typu Ohio (další čtyři ponorky tohoto typu jsou upraveny pro nesení konvenčních střel Tomahawk), z nichž každá může nést až 24 mezikontinentálních balistických střel.
Třetím pilířem americké triády jsou letecké pumy B61. K jejich nesení jsou uzpůsobena letadla různých tříd: od strategických bombardérů B-52 po víceúčelové letouny F-35. Celkem má Washington k dispozici více než 5 000 jaderných hlavic, píše server NATO.
Americký jaderný arzenál, ačkoli je modernizován, je velmi starý a tvoří jej zbraně ze 70. let 20. století. Změnu přinesou až vyvíjené mezikontinentální rakety LGM35-A Sentinel nebo letecké řízené střely AGM-181 LRSO s doletem více než 2 500 km. Kromě starých bombardérů B-52 mají být pro nesení těchto zbraní upraveny i nejnovější, těžko zjistitelné bombardéry B-21 Raider.
Americké jaderné zbraně v Evropě
Americké jaderné zbraně jsou rozmístěny také na pozemních základnách v Evropě. V rámci koncepce Nuclear Sharing je v Belgii, Nizozemsku, Německu, Turecku a Itálii umístěno celkem asi 100 bomb B61, částečně modernizovaných na nejnovější variantu B61-12.
Z toho vyplývá potřeba, aby tyto země disponovaly nosiči jaderných zbraní. V současné době dochází v tomto ohledu k postupnému sjednocování v důsledku nákupu letounů F-35.
V případě sdílení jaderných zbraní je důležitou otázkou kontrola nad jaderným arzenálem: formálně mají Spojené státy kontrolu a možnost rozhodovat o jeho použití, což omezuje roli zemí sdílejících jaderné zbraně na dodavatele nosičů pro americké hlavice.
Polsko rovněž deklaruje ochotu připojit se ke sdílení jaderných zbraní. Hlasy o nutnosti zpřístupnit jaderné zbraně Polsku se začínají ozývat i na Západě.
Evropské jaderné mocnosti
Evropské jaderné mocnosti v roce 2023 nedisponují úplnou jadernou triádou. Spojené království má v současnosti pouze mezikontinentální jaderné střely Trident II, které nesou strategické ponorky s jaderným pohonem.
Úlohu nosičů britských jaderných zbraní v současnosti plní čtyři ponorky s jaderným pohonem Vanguard (HMS Vanguard, HMS Victorious, HMS Vigilant a HMS Vengeance), z nichž každá může nést až 16 raket Trident II.
Rozmanitější arzenál má k dispozici Francie. Patří k němu francouzské mezikontinentální balistické střely M51.3, které nesou čtyři jaderné ponorky Le Tripmhapnt (Le Triomphant, Le Téméraire, Le Vigilant a Le Terrible).
Francie právě zahájila program výstavby ponorek nové generace (SNLE 3G – Sous-Marin Nucléaire Lanceur d’Engins de 3rd Génération), které budou postupně vstupovat do služby v letech 2035 až 2050, uvádí server Arms Control.
Jaderné odstrašení Paříže se opírá také o druhý pilíř – letecké řízené střely ASMP-A nesené letouny Rafale. Stojí za zmínku, že rodina střel ASMP se neustále vyvíjí: střely ASMP-A mají dolet více než 500 km a létají rychlostí přesahující Mach 3.
Francie pracuje na jejich nástupci, hypersonické střele ASN4G (air-sol nucléaire de 4e génération), která dosahuje rychlosti Mach 8 a nabízí dolet přes 1 000 km.
Taktické jaderné zbraně, pohotovostní hrozba Kremlu
Formálně NATO v současné době nedisponuje taktickými jadernými zbraněmi, což teoreticky dává Rusku určitou výhodu. Toto hodnocení vychází z přesvědčení, že Kreml by mohl na bojišti použít taktickou nálož a NATO – neschopné adekvátně reagovat – by bylo nuceno ustoupit a nereagovat.
Tento scénář je však založen na chybných předpokladech, jak bylo vysvětleno ve Strategickém přehledu téměř před deseti lety. Dokud Spojené státy znovu nevyvinou taktické jaderné zbraně (takové zbraně existovaly, ale byly staženy a zničeny), zůstává esem v rukávu NATO Francie se svými raketami ASMP-A.
Tuto konkrétní zbraň lze v závislosti na kontextu použití považovat za strategickou i taktickou. Zejména francouzská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní jako „poslední varování“: úder s nimi provedený má způsobit relativně malé škody a kontaminaci, ale zároveň demonstrovat připravenost Paříže použít svůj jaderný arzenál.
Zdroj: redakce – autorský text, nato.int, armscontrol.org, Wikipedia