Způsobují videohry násilí v reálném životě? Podle této studie ne

Vzhledem k tomu, že nedávno ve Velké Británii vyšla nejnovější videohra Call of Duty a poté následovala hra Battlefield 2042 a remasterovaná trilogie Grand Theft Auto, nový výzkum neprokázal, že by po vydání nové videohry docházelo k nárůstu násilí. Masmédia a široká veřejnost často spojují násilné videohry s násilím v reálném životě, ačkoli důkazy, které by tuto souvislost potvrzovaly, jsou omezené, napsali na webu eurekalert.org.

Debata na toto téma se obvykle rozostří po masových střelbách na veřejnosti, přičemž někteří komentátoři dávají tyto násilné činy do souvislosti se zájmem pachatelů o násilné videohry. Jiní však poukazují na to, že pravděpodobnějším vysvětlením jsou jiné faktory, například problémy s duševním zdravím nebo snadný přístup ke zbraním.

Vzhledem k těmto protichůdným tvrzením vyzval prezident Obama v roce 2013 k většímu financování výzkumu videoher a násilí ze strany vlády. Než však vlády zavedou jakákoli opatření omezující přístup k násilným videohrám, je důležité zjistit, zda násilné videohry skutečně vedou hráče k násilnému chování v reálném světě.

Výzkum dokrorka Agne Suziedelyteová, přináší na základě údajů z USA důkazy o vlivu násilných videoher na násilné chování dětí. Doktorka Suziedelyteová zkoumala vliv násilných videoher na dva typy násilí: agresi vůči jiným lidem a ničení věcí/majetku. Studie publikovaná v časopise Journal of Economic Behavior & Organization se zaměřila na chlapce ve věku 8-18 let – skupinu, která nejčastěji hraje násilné videohry.

Doktorka Suziedelyteová použila metody, které identifikují pravděpodobné účinky násilných videoher na násilí, nikoli pouze asociace. Nezjistila žádné důkazy o tom, že by po vydání nové násilné videohry docházelo k nárůstu násilí vůči jiným lidem. Rodiče však uváděli, že děti po hraní násilných videoher častěji ničí věci. Doktorka Suziedelyteová uvedla: „Souhrnně tyto výsledky naznačují, že násilné videohry mohou děti rozrušit, ale toto rozrušení se nepromítne do násilí vůči jiným lidem, což je typ násilí, který nás zajímá nejvíce.

„Pravděpodobným vysvětlením mých výsledků je, že hraní videoher se obvykle odehrává doma, kde je příležitostí k násilí méně. Tento zneschopňující efekt je důležitý zejména u chlapců se sklonem k násilí, které mohou násilné videohry obzvláště přitahovat. Proto je nepravděpodobné, že by politika, která omezuje prodej videoher nezletilým, vedla ke snížení násilí.“

Zdroj: eurekalert.org