Zemětřesení na Marsu. Vědci zjistili, co je příčinou
Aktivita pod tmavou skvrnou na povrchu Marsu může být výsledkem pohybů magmatu v plášti rudé planety, spíše než silami zemské kůry, jak se dříve myslelo, píše web Express.
Marťanské otřesy, marťanský ekvivalent zemětřesení, byly detekovány pod Cerberus Fossae, sérií semi-paralelních puklin vytvořených tektonickou aktivitou. Tato oblast je stará necelých 20 milionů let a leží pod Cerberem, oblastí pojmenovanou po bájném řeckém psovi Hádovi. Z vesmíru se tato oblast jeví jako tmavá skvrna na povrchu Rudé planety. Seismická aktivita byla poprvé zjištěna pod Cerberus Fossae již v roce 2019, ačkoli to výzkumníci připisovali hromadění tektonických napětí podél geologických zlomů.
V nové studii geofyzici, profesor Hrvoje Tkalčić z Australské národní univerzity a profesor Weijia Sun z Čínské akademie věd v Pekingu, studovali data shromážděná seismometrem připojeným k přistávacímu modulu NASA InSight, který od roku 2018 zaznamenává otřesy na Rudé planetě. Pomocí speciálního algoritmu bylo duo schopno odhalit 47 otřesů ve středu pod Cerberus Fossae, k nimž došlo během 350 marťanských dnů, což odpovídá zhruba 359 dnům zde na Zemi. Ta byla dříve skryta v seismických datech.
„Zjistili jsme, že se opakovaně vyskytovala ve všech dobách marťanského dne, zatímco k marstřesením zjištěným a hlášeným NASA v minulosti se zdálo, že k nim došlo pouze během hluboké noci, kdy je planeta klidnější. Můžeme předpokládat, že pohyb roztavené horniny v marťanském plášti je spouštěcím mechanismem pro těchto 47 nově zjištěných míst pod oblastí Cerberus Fossae„, řekl profesorTkalčić.
Zdroj: NASA
Podle týmu byly otřesy relativně malé, a pokud by k nim došlo na Zemi, byly by pravděpodobně sotva pociťovány. Avšak vědět, že plášť Marsu je stále aktivní, je zásadní pro naše pochopení toho, jak se Mars vyvinul jako planeta. Může pomoci odpovědět na základní otázky týkající se sluneční soustavy a stavu jádra Marsu, pláště a vývoje jeho v současnosti chybějícího magnetického pole.
Má se za to, že Mars měl kdysi magnetické pole, stejně jako to, které se nachází na Zemi, a které bylo a je způsobeno pohybem roztavených kovů v jádru každé planety. To by ochránilo atmosféru planety před vesmírným počasím a umožnilo by jí podporovat na svém povrchu vodu a, jak někteří odborníci spekulovali, možná i život.
Zdroj: NASA
Magnetické pole Marsu se však ztratilo asi před 3,7 miliardami let, takže většinu atmosféry rudé planety odfouknul sluneční vítr. Dlouho se předpokládalo, že se srdce Marsu ochladilo tak, že již nebylo schopno podporovat takový druh vnitřních pohybů potřebných k vytvoření magnetického pole. Veškerý život na Zemi je možný díky magnetickému poli Země a jeho schopnosti chránit nás před kosmickým zářením, takže bez magnetického pole by život, jak jej známe, prostě nebyl možný. Porozumění magnetického pole Marsu, jak se vyvíjelo a ve které fázi historie planety se zastavilo, je samozřejmě důležité pro budoucí mise a je zásadní, pokud vědci jednoho dne na Marsu zavedou lidský život.
Zdroj: express.co.uk