Výzkumný tým našel klíč k dlouhověkosti
S čím souvisí dlouhověkost? Podle nového výzkumu biologů z Rochesterské univerzity je klíčovým prvkem skládačky mechanismus, který reguluje genovou expresi, píše server Cell Metabolism. Vědci zkoumali geny související s délkou života. Jejich výzkum zkoumal specifické vlastnosti těchto genů a odhalil, že pro dlouhověkost jsou rozhodující dva regulační systémy řídící genovou expresi – cirkadiánní a pluripotentní síť.
Jejich zjištění mají význam pro pochopení toho, jak se vyvíjí dlouhověkost, i pro identifikaci nových cílů v boji proti stárnutí a nemocem souvisejícím se stárnutím. Vědci porovnávali vzorce genové exprese 26 druhů savců s různou maximální délkou života, od dvou let (piskoř) po 41 let (krtek lysý). Identifikovali tisíce genů souvisejících s maximální délkou života daného druhu, které buď pozitivně, nebo negativně korelovaly s délkou života.
Zjistili, že dlouhověké druhy mají nízkou expresi genů zapojených do energetického metabolismu a zánětu a vysokou expresi genů zapojených do oprav DNA, transportu RNA a organizace buněčné kostry (neboli mikrotubulů). Předchozí práce vědců ukázala, že pro dlouhověkost savců jsou charakteristické vlastnosti, jako je účinnější oprava DNA a slabší zánětlivá reakce.
U krátkověkých druhů je tomu naopak. Mají tendenci k vysoké expresi genů zapojených do energetického metabolismu a zánětu a k nízké expresi genů zapojených do oprav DNA, transportu RNA a organizace mikrotubulů. Když vědci analyzovali mechanismy, které regulují expresi těchto genů, zjistili dva hlavní systémy. Geny, které negativně ovlivňují délku života (ty, které se podílejí na energetickém metabolismu a zánětu), jsou řízeny cirkadiánními sítěmi, jak uvádí web Futurity.
To znamená, že jejich exprese je omezena na určitou denní dobu, což může přispět k omezení celkové exprese genů u dlouhověkých druhů. A to znamená, že můžeme alespoň částečně ovlivnit negativní geny pro délku života (zdravý spánek a vyhýbání se nočnímu světlu, protože to může zvýšit expresi negativních genů pro délku života). Na druhou stranu geny, které pozitivně ovlivňují délku života, jsou řízeny tzv. sítí pluripotence.
Ten se podílí na přeprogramování somatických buněk – všech buněk, které nejsou reprodukční – na embryonální buňky, které se mohou snadněji omlazovat a regenerovat díky změně uspořádání DNA, která se stárnutím rozpadá. „Zjistili jsme, že evoluce aktivovala pluripotentní síť k dosažení delšího života,“ říká Vera Gorbunová, profesorka biologie a medicíny na Rochesterské univerzitě. Toto zjištění může připravit půdu pro nové zásahy proti stárnutí, které aktivují klíčové pozitivní geny pro délku života.
Zdroj: futurity.org, cell.com