Vědci zjistili, jak dlouho zůstává kokain v těle. Vysvětlení metod a nejdůležitějších faktů
Testování na přítomnost drog je na pracovišti stále častější. Běžně je provádějí i policisté. Kokain je návyková a silná droga, která se používá v mnoha různých formách, například v práškové nebo crackové verzi, jak píše server Technology. Jak dlouho však kokain zůstává v moči a dalších tělesných systémech a jak dlouho jej lze testy odhalit? Závisí tato doba na použité formě kokainu?
Proč je kokain nebezpečný?
Závislost: kokain je vysoce návykový. Lidé, kteří ho užívají, si obvykle rychle vytvoří biologickou toleranci na tuto látku, což znamená, že k dosažení stejných účinků potřebují více drogy. To může vést k ještě většímu rozšíření závislosti, která se vyznačuje nutkavým chováním při vyhledávání drogy.
Kardiovaskulární problémy: užívání kokainu je spojeno s výrazně zvýšenou srdeční frekvencí a krevním tlakem. To zase může vést k řadě kardiovaskulárních problémů, včetně srdečního infarktu, mrtvice a arytmie.
Dýchací problémy: má vliv na nervový a oběhový systém v celém těle. I proto může kokain způsobovat dýchací problémy, jako je dušnost, bolest na hrudi a poškození plic.
Psychické zdravotní problémy: kokain narušuje normální činnost nervového systému. Způsobuje problémy s duševním zdravím, jako jsou úzkost, paranoia, deprese a halucinace. V některých případech může dokonce vyvolat psychotické epizody.
Další zdravotní rizika: kokain je spojen také s řadou dalších zdravotních rizik. Jeho užívání může například zvýšit riziko infekčních onemocnění, jako je HIV a hepatitida, a také poškození jater, ledvin a dalších orgánů.
Jaké jsou hlavní metody testování na kokain?
V průběhu času vědci vyvinuli různé typy metod, jak zjistit přítomnost nebo dokonce stopy kokainu v lidském těle. Ne všechny jsou stejně citlivé nebo přesné, ale všechny se v praxi používají v závislosti na typu dostupného vzorku nebo dostupných technických prostředků.
Test moči: Jedná se o nejčastěji používanou metodu testování na přítomnost kokainu. Odebírá se vzorek moči a provádí se jeho chemická analýza s cílem zjistit přítomnost metabolitů kokainu. Tento test může odhalit užití kokainu až 72 hodin poté, co byl naposledy užit.
Krevní test: Lze také odebrat vzorek krve a analyzovat jej na přítomnost zbytkových metabolitů kokainu. Ve srovnání s testem moči je o něco obtížnější vzhledem k jeho invazivnímu charakteru. Tento test obvykle dokáže odhalit užití kokainu až 24 hodin po poslední epizodě jeho konzumace.
Test ze slin: Jedná se rovněž o jeden z nejjednodušších způsobů detekce drogy. Vzorek slin lze odebrat a analyzovat ve specializované laboratoři. Tento test může odhalit užití kokainu až 48 hodin poté, co byl naposledy užit.
Test z vlasů: Může to znít zvláštně, ale naše vlasy jsou zásobárnou různých chemických látek, a to téměř doslova. Tento typ testování dokáže odhalit užívání kokainu až 90 dní po posledním užití, což je extrémně dlouhá doba. Obvykle se odebírá vzorek přímo z pokožky hlavy a analyzuje se v laboratoři. Vzorky vlasů však mohou být odebrány i ze země, hřebene nebo odkudkoli jinde, pokud to úřady považují za nezbytné.
Test z potu: Tato metoda je méně častá kvůli obtížím při odběru vzorků. Maximální hladiny jsou však zjištěny za 4-24 hodin a s menší spolehlivostí během druhého týdne a později. K získání potřebného množství potu se na kůži po několik dní nosí speciální náplast, která se poté extrahuje a zpracovává v laboratoři s cílem zjistit přítomnost metabolitů kokainu.
Jaké faktory rozhodují o tom, jak dlouho kokain zůstane v těle?
Existuje mnoho faktorů, které určují, jak dlouho se může kokain v těle v konkrétním případě nacházet. Záleží na četnosti užívání kokainu, úrovni hydratace a na tom, jaké další látky včetně alkoholu byly společně užívány.
Také starší lidé metabolizují drogy déle, a v důsledku toho se zbytky kokainu mohou nacházet delší dobu. Záleží také na úrovni tělesného tuku: některé fyzikální prvky kokainu mohou být déle uloženy v tukových buňkách. A samozřejmě záleží na genetice a individuálních zdravotních problémech člověka.
Zdroj: technology.org, redakce, Wikipedia