Vědci našli levný a snadný způsob, jak ochladit zeměkouli

Póly se oteplují několikanásobně rychleji, než je celosvětový průměr, což způsobuje rekordně vysoké teploty, které byly zaznamenány na začátku tohoto roku v Arktidě i Antarktidě. Tání ledu a hroucení ledovců ve vysokých zeměpisných šířkách by urychlilo zvyšování hladiny moří na naší planetě.

Podle nového výzkumu publikovaného v časopise Environmental Research Communications by však bylo možné póly znovu zmrazit snížením dopadajícího slunečního záření, a to velmi levně.

Vědci navrhují budoucí program, v jehož rámci by vysoko letící trysky rozprašovaly mikroskopické aerosolové částice do atmosféry v zeměpisných šířkách 60 stupňů severní a jižní šířky, tedy zhruba na úrovni Anchorage a jižního cípu Patagonie. Pokud by byly aerosoly rozprašovány nad letovou výškou letadla (nad 13 000 m), snášely by se pomalu k pólům a mírně by zastínily povrch pod nimi. Ke vstřikování částic by docházelo sezónně během dlouhých dnů místního jara a začátku léta.

Obě polokoule by mohla obsluhovat stejná flotila letadel, která by se při změně ročních období přesouvala na opačný pól. Stávající vojenské tankovací letouny, jako jsou KC-135 a A330 MMRT, nemají dostatečnou nosnost v požadovaných výškách, ale nově navržené tankery by mohly být mnohem účinnější. Flotila přibližně 125 takových tankerů by mohla přepravovat náklad, který by stačil k ochlazení polárních oblastí na 60° s. š. a severní šířky o 2 °C ročně, což by je vrátilo na úroveň blízkou průměrným teplotám v předindustriálním období. Náklady se odhadují na 11 miliard dolarů ročně, což je jen nepatrný zlomek nákladů na dosažení nulových emisí.

„Injekce stratosférického aerosolu však léčí pouze symptom změny klimatu, nikoliv základní onemocnění. Je to aspirin, ne penicilin. Není to náhrada dekarbonizace,“ říká hlavní autor studie Wake Smith. Ochlazení na pólech by poskytlo přímou ochranu pouze malé části planety, ačkoli k určitému snížení teploty by mělo dojít i ve středních zeměpisných šířkách. Vzhledem k tomu, že v cílových zónách rozmístění žije méně než 1 % světové populace, představovalo by rozmístění v polárních oblastech mnohem menší přímé riziko pro většinu lidstva než globální program. „Přesto by jakékoli záměrné otočení globálního termostatu bylo ve společném zájmu celého lidstva, nejen arktických a patagonských národů,“ dodává Smith.

Zdroj: iopscience.iop.org, redakce