Vědci dekódovali emoce prasat podle zvuku jejich chrochtání. Výzkumu se účastnila i Česká republika

Mezinárodní tým výzkumníků z Dánska, Švýcarska, Francie, Německa, Norska a České republiky se v nové studii zabýval převedením zvuků prasečího chrochtání do emocí. Pomocí více než 7000 zvukových nahrávek prasat vědci navrhli algoritmus, který dokáže dekódovat, jaké emoce prase prožívá.

Nahrávky byly shromážděny při mnoha situacích, s nimiž se prasata setkala, a to jak pozitivních, tak negativních, od jejich narození až po jejich smrt. „Zvuky zvířat poskytují skvělý vhled do jejich emocí. Algoritmus lze použít k pochopení emocí prasat, což je důležitý krok ke zlepšení jejich životních podmínek,“ říká docentka Elodie Briefer z katedry na Kodaňské univerzitě (Dánsko).

Podle výzkumu jsou zvuky prasat spojeny s pozitivní nebo negativní emocí. Mezi pozitivní situace patřily například ty, kdy selata sají od své matky, nebo když jsou po odloučení sjednocena s rodinou. Mezi emočně negativní situace patřily mimo jiné odloučení, rvačky, kastrace a porážka.

„Když se podíváme na pozitivní a negativní situace, které prasata absolvovala, existují jasné rozdíly ve zvucích, které vydávala. V pozitivních situacích to byly zvuky mnohem kratší, s menšími výkyvy amplitudy. Chrochtání začíná ve vysoké frekvenci a postupně klesá. Nastavením algoritmu, který tyto zvuky rozpozná, dokážeme zařadit 92 % zvuků prasat ke správným emocím,“ vysvětluje Elodie Briefer.

Podle webu SciTechDaily je studium zvířecích emocí relativně nový obor, který se objevil během posledních 20 let. Dnes se všeobecně uznává, že duševní zdraví hospodářských zvířat je důležité pro jejich celkovou pohodu.

Výzkumníci studie doufají, že jejich algoritmus by mohl být užitečný pro farmáře, aby mohli dohlížet na psychickou pohodu svých zvířat. „Nastavili jsme algoritmus k dekódování prasečího chrochtání, nyní potřebujeme někoho, kdo z algoritmu vyvine aplikaci, kterou mohou farmáři používat,“ říká Elodie Briefer.

S dostatkem dat pro nastavení algoritmu by tato metoda mohla být použita i k pochopení emocí jiných savců.

Zdroj: scitechdaily.com