Vědci chtějí vymýtit komáry pomocí umělé inteligence

Při hledání nejnebezpečnějších tvorů na naší planetě, tedy kromě člověka se na prvním místě překvapivě umístili komáři.

Komáři sice přímo nezabíjejí, ale parazité a viry, které přenášejí, mohou být smrtelně nebezpečné. Komáři jsou každoročně zodpovědní za více než 700 000 úmrtí a globální oteplování podporuje šíření těchto otravných živočichů po celém světě.

Vzhledem k tomu, že na některé nemoci přenášené komáry, jako je například malárie, stále neexistuje lék, snaží se vědci snížit počet komárů a zabránit tak přenosu nemocí. Klasické insekticidy však mají tu nevýhodu, že nedokážou rozlišit mezi přítelem a nepřítelem. Obětí těchto okolností se stávají včely a pesticidy mohou mít někdy i vážné zdravotní účinky na člověka.

Sterilizace proti komárům šetrná k životnímu prostředí
Technika vynalezená před 80 lety je založena na myšlence vyslat do přírody co nejvíce sterilizovaných komářích samců, aby se snížila míra reprodukce. Za tímto účelem jsou komáři chováni v laboratoři, samci jsou sterilizováni (např. rentgenem) a vypuštěni do volné přírody na postižených místech.

Ve venkovním prostředí pak masy laboratorních komárů soupeří o partnery s jinými komáry stejného druhu. Trik spočívá v tom, že jakmile 15sekundový proces páření skončí, kousající komáří samičky trvale ztratí chuť na sex. Jakmile sterilní komáří samec „přeletí“ přes komáří samičku, která se těší na porod, nejenže nevznikne komáří líheň, samička také vypadne z dalšího reprodukčního cyklu, a proto již nepotřebuje krev pro své potomky. Výsledkem je výrazné snížení populace komárů a menší počet kousnutí člověka.

Úspěšnost této metody však závisí na tom, kolik sterilizovaných jedinců je vypuštěno a kam.

• 

Umělá inteligence jako superodborník
Vzhledem k tomu, že při chovu vzniká přibližně stejný počet samců a samic, nastupuje umělá inteligence, aby pohlaví roztřídila. Například společnost Senecio Robotics používá kameru s vysokým rozlišením, která umožňuje umělé inteligenci určit pohlaví, a poté vysává nebo laserem odvádí samice z linky. Samci jsou umístěni do záchytné nádrže, sterilizováni a zabaleni pro přepravu na místo určení.

Pokud je transport pro odchovaná zvířata příliš namáhavý, komáří samci jsou v místě určení příliš vyčerpaní a nejsou konkurencí pro své soukmenovce z volné přírody. Na druhou stranu, larvy mnohem méně obtěžována dopravou. Dosud však nebylo možné automaticky rozlišit pohlaví komárů v tomto raném stádiu.

Společnost Diptera.ai však nyní slibuje, že bude schopna pomocí umělé inteligence provádět automatické určování pohlaví o dva týdny dříve, než bylo dosud možné. To umožňuje mnohem delší přepravní trasy, díky čemuž je aplikace mnohem flexibilnější. V neposlední řadě již není nutné budovat nákladná chovná zařízení v blízkosti oblastí určení. Podle informací tak Diptera.ai dokáže snížit běžně vysoké náklady na tento typ hubení hmyzu na dvacetinu.

Snížení populace komárů o více než 90 procent – díky umělé inteligenci
Diptera.ai je v dobré společnosti a silně konkurenční. Dceřiná společnost mateřské společnosti Google Alphabet se také věnuje boji proti komárům: Verily mimo jiné pracuje na automatizaci oddělování komářích samců a samic. Vyvíjí se zde také software pro výpočet optimálních míst pro vypouštění sterilizovaných komárů.

Výsledky jsou působivé: program Verily se používá v Singapuru v rámci takzvaného projektu Wolbachia. Cílem je výrazně snížit výskyt horečky dengue. Nemoc přenášejí komáři. Podle společnosti Verily se díky vypuštění sterilizovaných komářích samců v okrese Tampines podařilo snížit počet komárů o více než 90 % a počet případů horečky dengue klesl o 65 až 80 %.

Další projekt, který se snaží bojovat s komáří nákazou, pochází z Evropy. Systém Vectrack využívá síť špičkových pastí na komáry, která mapuje rizikové oblasti a následně se účinněji zaměřuje na tyto krvesavce. Umělá inteligence a optoelektronické senzory slouží k určení počtu, rodu, pohlaví a stáří, které jsou následně přenášeny přes satelit.

Likvidace komárů pomocí umělé inteligence – riziko pro životní prostředí?
Vědci si také kladou otázku, jaký dopad by mělo úplné nebo alespoň rozsáhlé vymýcení komárů na naše ekosystémy. Janet Fangová zkoumá možné důsledky v renomovaném vědeckém časopise Nature.

Podle výzkumu by teoreticky mohlo v některých oblastech dojít k přerušení potravního řetězce. Ptáci, kteří se živí komáry, by se zaměřili na jiný hmyz, a tím by snížili jeho populace. Celkově však vědci zřejmě nevidí příliš velké škody na ekosystémech.

Fang cituje entomologa Joea Conlona z Americké asociace pro kontrolu komárů v Jacksonville na Floridě: „Komáři nezaujímají v životním prostředí nenahraditelnou niku,“ říká entomolog Joe Conlon z Americké asociace pro kontrolu komárů v Jacksonville na Floridě.