Válka na Ukrajině je také evropskou válkou o energetickou nezávislost a splnění klimatických cílů

Před ruskou válkou na Ukrajině bylo nejnaléhavějším cílem evropské energetické politiky snížení emisí uhlíku, které způsobují klimatické změny. Nyní se úředníci soustředí na rychlé snížení závislosti kontinentu na ruské ropě a zemním plynu, což znamená třenice mezi bezpečnostními a klimatickými cíli, uvádí se na serveru Japantoday.

Aby se Evropa co nejrychleji zbavila ruských dodávek energie, bude muset spalovat více uhlí a vybudovat další potrubí a terminály pro nahrazení fosilních paliv z Ruska. Tento dramatický posun přichází v době, kdy rostou náklady na pohonné hmoty pro motoristy, majitele domů a podniky, a kdy političtí představitelé přehodnocují geopolitická rizika plynoucí ze závislosti na Rusku.

V roce 2021 dovážela Evropská unie z Ruska zhruba 40 % potřebného plynu a 25 % ropy. Zatímco mnozí volají po okamžitém bojkotu veškeré ruské ropy a plynu, EU plánuje do konce letošního roku snížit dovoz ruského plynu o dvě třetiny a do roku 2030 jej zcela eliminovat. To „nebude snadné“, řekl Paolo Gentiloni, nejvyšší hospodářský představitel EU. Dodal však, že „to lze udělat“.

V nejbližší době se snaha o ukončení energetických vazeb s Ruskem zaměří na zajištění alternativních zdrojů fosilních paliv. V dlouhodobějším horizontu však geopolitické a cenové tlaky, vyvolané ruskou válkou na Ukrajině, mohou ve skutečnosti urychlit přechod Evropy od ropy, plynu a uhlí. Podle odborníků totiž válka připomněla, že obnovitelné zdroje energie nejsou dobré jen pro klima, ale také pro národní bezpečnost. To by mohlo pomoci urychlit rozvoj větrné a solární energie a také podpořit iniciativy v oblasti úspor a energetické účinnosti.

• 

EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise oxidu uhličitého o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhne nulových emisí. Analytici a úředníci tvrdí, že tyto cíle, zakotvené v právních předpisech EU o klimatu, lze stále splnit. Rychlá snaha o dosažení energetické nezávislosti na Rusku bude sice pravděpodobně vyžadovat „mírné zvýšení“ emisí uhlíku, uvedl George Zachmann, energetický expert z bruselského think tanku Bruegel. „V dlouhodobém horizontu ale bude výsledkem to, že v Evropě uvidíme více investic do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti,“ řekl Zachmann.

Nyní se aktivně diskutuje o plánech, které by ještě před několika měsíci nepřicházely v úvahu, například o provozu uhelných elektráren v Německu po roce 2030, který byl dříve považován za konečný termín. Německý vicekancléř a ministr energetiky Robert Habeck prohlásil, že by neměla existovat „žádná tabu“.

Stejně tak kalkuluje s prodloužením životnosti uhelných elektráren i česká vláda. „Budeme je potřebovat, dokud nenajdeme alternativní zdroje,“ uvedl český zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Do té doby ani ta nejzelenější vláda uhlí nevyřadí,“ dodal.

Jednou z hlavních evropských priorit je nyní nakupovat více zkapalněného zemního plynu, který lze dovážet lodí. V pátek američtí a evropští představitelé oznámili plán, podle něhož USA a další země letos zvýší vývoz zkapalněného plynu do Evropy.

Válka také oživila zájem Španělska o prodloužení plynovodu přes Pyreneje do Francie. Projekt v hodnotě 450 milionů eur (v přepočtu 11 miliard korun) byl v roce 2019 opuštěn poté, co Francie projevila malý zájem a evropská studie proveditelnosti jej označila za nerentabilní a zbytečný. Nyní projekt opět získává na aktuálnosti.

• 

V Británii, která již není součástí EU, premiér Boris Johnson prohlásil, že je „čas převzít zpět kontrolu nad našimi energetickými dodávkami“. Británie v letošním roce postupně ukončí dovoz malého množství ropy z Ruska. Johnson také naznačil plány na schválení nové těžby ropy a zemního plynu v Severním moři, což vyvolalo zděšení ekologů, kteří tvrdí, že to není slučitelné s britskými klimatickými cíli.

Někteří členové vládnoucí Konzervativní strany a širší politické pravice chtějí, aby britská vláda ustoupila od svého závazku dosáhnout do roku 2050 nulové čisté spotřeby, který byl přijat před necelým půlrokem na celosvětovém klimatickém summitu ve skotském Glasgow. Spolupředseda Konzervativní strany Oliver Dowden minulý týden prohlásil, že „Britové chtějí vidět trochu konzervativního pragmatismu, ne dogma o čisté nule“.

Mezinárodní energetická agentura nedávno zveřejnila desetibodový plán, podle kterého by Evropa měla do roka snížit svou závislost na ruském plynu o třetinu. Pouhé snížení termostatů v budovách v průměru o jeden stupeň Celsia během topné sezóny v domácnostech by ušetřilo 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, což je zhruba 6 % toho, co Evropa dováží z Ruska.

Výrazně vyšší ceny plynu a elektřiny a snaha Evropy být méně závislou na Rusku jsou nakonec faktory, které mohou zásadně urychlit procesy vedoucí k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, a z dlouhodobého hlediska i k finančním úsporám. I na případu války na Ukrajině se potvrzuje staré dobré přísloví, že „na všem špatném je i něco dobrého“.

Zdroj: japantoday.com