Co se může stát, kdybyste spadli do kráteru sopky? V sobotu se to stalo
Turista, který se snažil dosáhnout na svůj upuštěný telefon, spadl do kráteru sopky Vesuv. Mladý muž byl zachráněn a ošetřen s lehkými zraněními, ale čelí obvinění, že se pohyboval po uzavřené trase aktivní sopky. Co se mohlo stát?
Podle webu LiveScience je Vesuv 1 232 m vysoký. Jeho kráter, který vznikl při erupci v roce 1944, je hluboký asi 305 m. Hora je oblíbeným turistickým cílem, ale do kráteru se strmými stěnami nevedou žádné veřejné stezky. Sopka od výbuchu v roce 1944 nezaznamenala žádné významné erupce, přesto je pečlivě sledována. V případě velké erupce by bylo potřeba evakuovat přes 700 tisíc lidí žijících v blízkosti a další miliony lidí by byly zasaženy v přístavním městě Neapol a jeho okolí.
U Vesuvu se nedá přesně určit, jaký typ erupce v budoucnu může nastat. Není jasné, jestli u příštího hrozí i tekoucí láva, která napáchá velké škody. Hrozí také pád tefer, což je déšť pyroklastického materiálu a vulkanického popela. Podle studie z roku 1990 by pád tafer mohl ohrozit téměř všechny střechy ve městech a vesnicích, které jsou v blízkosti Vesuvu, a alespoň 20% střech v Neapoli.
Mladý americký turista po selfie omylem upustil svůj telefon do kráteru na vrcholu Vesuvu. Když se muž snažil pro něj vlézt několik metrů dolů do kráteru, ztratil rovnováhu a spadl ještě o dalších několik metrů níže. Podle listu The Guardian se místní průvodci slanili, aby muže zachránili. Měl řezné rány a modřiny. Na pomoc vyletěl i vrtulník horské záchranné služby.
V současné době je vrchol Vesuvu nebezpečný ne kvůli hrozícím erupcím, ale kvůli účinkům gravitace. Stěny jsou tvořeny strmými útesy a sopečnou sutí nebo rozbitými úlomky skalních útvarů. Kráter také obsahuje aktivní průduchy, které příležitostně „vydechují“ páru a plyn. Zachráněný turista však měl štěstí, že ho nic podobného, kromě pádu, nepotkalo.
Pro experty je v tuto chvíli těžké předvídat, co Vesuv v budoucnosti udělá. Jde o nejvíce monitorovanou sopku na světě. Je sledovaný každý den v roce prostřednictvím senzorů a v pozorovatelně, která je umístěna přímo na jeho vrcholu.
Vesuv je nejznámější pro svou erupci v roce 79 n. l., která pohřbila města Herculaneum a Pompeje v obrovském oblaku popela. Tato erupce zabila tisíce lidí právě díky pyroklastickým proudům, které mohou za téměř všechny oběti Pompejí a Herculanea. Utéci se jim nedá, jejich rychlost je až 200 m/s, jsou nesmírně horké a spálí vše na své cestě.
Zdroj: livescience.com, theGuardian.com