Toto vysvětlení principu Bitcoinu pochopí i blondýna
Změní příchod kryptoměn svět? Změní se osvědčený systém, v němž vláda vytiskne bankovky a zaručí jejich hodnotu? Na zacházení s hmatatelnými penězi jsme si již zvykli a pořízení auta nebo jakéhokoli jiného zboží je hračkou. Jaké úskalí mají ale státem vytištěné peníze a jaký je vlastně princip Bitcoinů? Jednoduchá odpověď přichází ze serveru nytimes.com.
Podle odborníků nejsou papírové peníze zcela svobodné. Banky, sítě kreditních karet a další mezičlánky, které stojí mezi vámi a vašimi penězi, mohou například vykonávat kontrolu nad tím, co s penězi děláte. Jedním z důvodů je mimo jiné také ochrana, před praním špinavých peněz. To však může znamenat, že pokud někomu převedete velkou částku peněz, vaše banka to nahlásí vládě, i když je převod zcela v pořádku.
Co kdyby existoval způsob, jak tyto kontroly odstranit? Satoshi Nakamoto (nikdo neví, zda jde o jednotlivce nebo o skupinu osob vystupující pod tímto jménem) zveřejnil v roce 2008 návrh na vytvoření elektronického platebního systému podobného hotovosti, který by ale vyčlenil ze systému prostředníky. A tak vznikl Bitcoin.
Vznikla měna, kterou nemůže svévolně ovládat žádná jednotlivá osoba, banka či vláda. Veškeré transakce totiž spravuje decentralizovaná síť uživatelů Bitcoinu. Všechny transakce Bitcoinu jsou evidovány ve veřejné účetní knize, kterou může kdokoli prozkoumat.
Foto: Executium/Pixabay
Vše začíná transakcí
Řekněme, že si chcete něco koupit a chcete platit Bitcoinem. Založíte si účet na burze Bitcoinů, jako je například Coinbase, která vám umožní nakupovat Bitcoiny za dolary. Zde vložíte dolary a vyměníte je za Bitcoiny. Nyní máte digitální peněženku s Bitcoiny. Chcete-li je utratit, jednoduše pošlete Bitcoin do digitální peněženky osoby, od které něco kupujete. Prosté, že?
Transakce s Bitcoiny jsou zhruba každých deset minut potvrzeny sítí Bitcoin. Díky tomuto potvrzení si prodávající může být jistý, že Bitcoiny, které dostává, skutečně existují a transakce skutečně proběhla. Její průběh je nesmazatelně zaznamenán do veřejné účetní knihy Bitcoinu.
Kdo provádí zápisy?
Je asi logické, že výše zmíněný zápis do účetní knihy musí někdo provést. Po celém světě soutěží společnosti a jednotlivci o to, kdo bude ověřovat poslední celosvětové bitcoinové transakce a kdo je bude zapisovat do veřejné účetní knihy. Jsou to tzv. těžaři Bitcoinů.
Jaký mají těžaři na zapisování transakcí zájem? Jak již bylo zmíněno, transakce jsou potvrzovány přibližně každých deset minut. Právo být tímto zapisovatelem získá pouze ten, kdo vyhraje jedno kolo jakési hry, která nikdy nekončí. Poté, co zvítězí, může potvrdit platnost jednoho bloku transakcí s Bitcoiny (odtud tzv. Blockchain) a za zápis je automaticky odměněn daným množstvím nově vytvořených Bitcoinů.
Jak probíhá tato hra? Představte si, že jste v kasinu a každý hráč má kostku s 500 stranami. Přesněji řečeno, měla by miliardy miliard stran, ale to už se hůře vysvětluje. Vítězem se stává ten, kdo například jako první hodí číslo menší než 10 nebo třeba 4 nebo musí hodit například přesně 1. Cílové číslo se neustále mění.
Čím větší máte počítačový výkon, tím rychleji můžete hádat a tím větší je pravděpodobnost, že získáte zmíněnou odměnu. Síť Bitcoin je navržena tak, aby hádání bylo stále obtížnější, což dále zvyšuje nároky na rychlé a výkonné počítače. Těžaři Bitcoinů mají tedy logicky mnoho výkonných počítačů, které se předhánějí v maximální rychlosti, aby uhodly správná čísla.
Proč je tipovací hra tak složitá? Pouhé zaznamenávání transakcí do účetní knihy je triviálně snadné. Mohl by ji provést v podstatě kdokoli. Takovýto „účetní“ by ale nemusel být poctivý a účastníky obchodů s Bitcoiny by mohl podvádět. Složitost hry je tedy komplikovaná proto, aby moc nad transakcemi a jejich zápisy byla decentralizovaná a prováděl ji pokaždé někdo jiný. Případným nepoctivcům se tedy nevyplatí zasahovat nekale do systému a je pro ně mnohem jednodušší zapojit se do těžby. Když zvítězí ve hře, získají zaručený zisk. Jednoduše řečeno, podváděním by byli sami proti sobě. Geniální, že?
Odvrácená tvář těžby
Těžba Bitcoinů má ale i své temné stránky. Jednou z nich jsou emise, produkované výrobou elektřiny, kterou velké a náročné počítačové systémy spotřebují. V polovině roku 2021 se na jednu vytěženou virtuální minci spotřebovalo přibližně 13 let elektřiny postačující pro typickou americkou domácnost.
Těžba probíhá po celém světě a často tam, kde je energie nejlevnější. Dlouhá léta se většina těžby Bitcoinů odehrávala v Číně. V poslední době začala tato země těžbu omezovat. Angličtí výzkumníci z Cambridgeské univerzity, kteří těžbu Bitcoinů sledují, nedávno uvedli, že podíl Číny na celosvětové těžbě klesl v dubnu 2021 na 46 % ze 75 % na konci roku 2019. Podíl Spojených států ve stejném období vzrostl ze 4 % na 16 %.
Dalším problémem je také hromadí se hardware. Každý těžař potřebuje zvyšovat výkon, a proto potřebuje stále nejnovější a nejrychlejší stroje. Na skládkách tedy přibývají nepotřebné počítače. Analytici odhadují, že zhruba každý rok a půl se výpočetní výkon těžebního hardwaru zdvojnásobí. Odpadu tedy přibývá. I když mnohé těžaře tento problém trápí, nemají jiné řešení. Nové a výkonnější stroje prostě potřebují. Bez nich by zkrátka neprosperovali.
Mohla by být těžba ekologičtější?
Co kdyby se bitcoin těžil za pomoci obnovitelných zdrojů, jako je větrná, solární nebo vodní energie? Jelikož se jedná se o decentralizovanou měnu, kde těžaři jsou do značné míry anonymní, je složité přesně zjistit, jak velká část těžby Bitcoinu je poháněna obnovitelnými zdroji. Učinit jakýkoli koordinovaný závěr je tedy téměř nemožné.
Jakési odhady ale existují. Znalci tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou při těžbě využívány zhruba ze 40 až 75 %. Zvyšující se spotřeba zelené energie těžaři Bitcoinů ale generuje další problém. Pokud se totiž budou stále více využívat obnovitelné zdroje k napájení těžby Bitcoinu, tato ekologická elektřina potom bude chybět pro napájení domácností, továren nebo elektromobilů.
Řešení se neustále hledá. Například některé menší kryptoměny prosazují alternativní systém vedení účetnictví. Transakce by nezapisovali vítězové výše zmíněných loterií, ale ti, kteří by prokázali vlastnictví dostatečného množství mincí. Z hlediska čerpání energie by to bylo rozhodně smysluplnější. U Bitcoinu se tento způsob ale pravděpodobně neujme. Jedním z důvodů je fakt, že zainteresované strany už do těžebních technologií hodně investovaly a jejich investice by byly k ničemu.
Těžba virtuálních měn je tedy neoddiskutovatelně spojena s ekologií a logicky i s klimatickou krizí, v níž se svět nachází. Má-li být Bitcoin považován za budoucnost lidstva, bude muset zásadním způsobem vyřešit druh čerpané energie nebo od základů překopat systém, který určuje, kdo bude bloky do transakční historie zapisovat.
Zdroj: nytimes.cz