Tohle budou důsledky jaderné války. Světu zavládne hladomor, říkají vědci
Vědci zkoumali, jaký dopad by mohla mít jaderná válka na celosvětovou produkci potravin. Závěry vědců nejsou optimistické.
Mezinárodní tým vědců z USA, Německa a Španělska zkoumal dopad hypotetické jaderné války na celosvětovou produkci potravin. Studie byla publikována v renomovaném časopise Nature Food. Ukazuje se, že nejhorší v jaderné válce nemusí být bomby, ale hladovění. Očekává se, že nejvíce obětí si vyžádá právě tato situace, nikoli výbuchy nebo radiace. Podle nejnovějších výzkumů by hladomor, který by následoval po jaderné zimě, mohl vést k úmrtí více než 5 miliard lidí, tedy asi 63 % současné populace.
Jaký vliv bude mít jaderná válka na celosvětovou produkci potravin?
Jako základní scénář studie výzkumníci předpokládali jadernou válku mezi NATO a Ruskem. Obě strany disponují podobným počtem jaderných hlavic (papírově jich má Rusko asi 5900, USA asi 5400 a Velká Británie asi 225), mnohem důležitější jsou však nosné prostředky a technologie aktivní obrany proti útoku. Zde má NATO drtivou výhodu, protože by v případě hypotetického útoku mělo zničit velkou část ruských jaderných hlavic.
Výzkumníci však vycházeli z nejhoršího scénáře a předpokládali, že většina západních měst a průmyslových závodů bude přímo zasažena jadernými zbraněmi. Podle autorů studie by to mělo neblahé důsledky pro klima, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu. Upozorňují ani ne tak na samotnou radioaktivitu, která zabije nebo sníží počet obyvatel mnoha živočichů a rostlin, ale také na kouř a prach. Očekává se, že právě ty budou mít po jaderné válce největší dopad na celosvětovou produkci potravin.
Jaderná zima je mezi vědci stále kontroverzní téma
Podle teorie jaderné zimy, kterou v roce 1983 vypracoval Carl Sagan, se při stovkách jaderných výbuchů uvolní do atmosféry obrovské množství prachu a kouře. Ty znečistí ovzduší, ale také omezí přístup slunečního světla, takže se očekává, že Země bude nejméně dvanáct let ve stavu trvalé zimy. Teorie jaderné zimy byla v kultuře zpopularizována významnými filmy, včetně britského filmu Vlákna (1984, režie Mick Jackson), na němž se Carl Sagan podílel jako konzultant.
Teorie jaderné zimy našla ve studiích vědců jen částečnou podporu – někteří se Saganovou úvahou souhlasí, jiní jsou proti ní. Autoři studie patří do první skupiny. Podle jejich názoru by jaderná válka mezi NATO a Ruskem vedla k nevratné změně klimatu, která by vyprodukovala o 90 % méně kalorií než v době míru, což by vedlo k celosvětovému hladomoru.
Dopady jaderné války se rozšíří na celý svět
Vědci upozorňují, že hladomor po jaderné válce postihne nejen oblasti zničené atomovými výbuchy, ale i chudší země. Podle vědců si pouze v Indii a Pákistánu vyžádá hladomor více obětí, než kolik jich zabijí výbuchy a radiace na celém světě. Čím větší je celkový výkon jaderných hlavic použitých v konfliktu, tím nebezpečnější jsou dopady na klima.
Drastické snížení produkce potravin ovlivní počet obyvatel celé planety. Podle vědců se radioaktivní zamoření a oblaka kouře dostanou do všech koutů Země díky silným větrům a bouřím, které vzniknou po jaderné válce. Podobná situace je popsána v románu Nevila Shuta „Poslední břeh“, který se dočkal dvou hollywoodských adaptací. Popisuje okamžik, kdy radioaktivní zamoření zasáhne Austrálii a všichni její obyvatelé zemřou na nemoc z ozáření.
Podle autorů studie však v takovém případě není skutečnou příčinou smrti radiace, ale hlad. Právě to se stane nejsmrtelnějším důsledkem jaderné války. Doufejme, že si nikdy neověříme pravdivost závěrů, k nimž vědci dospěli.
Zdroj: nature.com