Tito vědci předvídali, co nás čeká. Jejich vize značně předběhly dobu

Mobilní telefon, Wi-Fi a dokonce i internet. Všechny tyto vymoženosti, bez nichž si dnes nedokážeme představit naše každodenní fungování, byly předvídány již před mnoha lety. Někteří spisovatelé a vynálezci v tomto ohledu předběhli svou dobu a podrobně popsali technologie, které máme dnes k dispozici.

V první polovině září 1933 zveřejnila redakce amerických novin Kansas City Journal-Post poměrně výstižný a nadčasový popis, který provází velké myslitele po celá desetiletí:

„Některé z těchto vynálezů nebo objevů budou mnozí považovat za zázraky, protože pan Nikola Tesla byl dlouho vědcem, který předběhl svou dobu a díky svým pokročilým teoriím byl nazýván čarodějem. Stejně jako se lidé smáli Koperníkově teorii sluneční soustavy, smáli se před lety Teslově výroku o kosmickém záření. Objevitelé a průkopníci jsou vždy odsuzováni masami.“

Nikola Tesla, americký vynálezce srbského původu, byl skutečně velký badatel. Mnohé z jeho prací a teorií položily základy moderních přístrojů. Některé z nich měly podle vědce vzniknout jako předvídatelný výsledek historické nutnosti. Tesla však nebyl jediný, kdo přesně předpověděl vývoj techniky a vědy.

Pokročilé mobilní telefony

Již na počátku 20. století řekl tento geniální vynálezce svému sponzorovi Johnu P. Morganovi, aby navrhl zařízení, které by podle jeho slov „mohl člověk nosit v kapse u vesty“. Popis tohoto zařízení lze považovat za vizi mobilního telefonu, protože Tesla výslovně zmínil vytvoření globálního telegrafního systému. Podle vědce měl zmíněný systém umožnit okamžitý přenos zpráv do přenosných elektronických předmětů.

Teslova vize se přitom netýkala jednoduchých mobilních telefonů, ale připomínala spíše moderní smartphony. Kromě telefonních hovorů chtěl vynálezce, aby zařízení umožňovalo videokonference, poslech hudby a příjem hlasových zpráv.

Dalším vizionářem, který předpověděl vznik těchto zařízení, byl americký inženýr John Elfreth Watkins, který v roce 1900 napsal, že za 100 let oběh bezdrátových telefonů a telegrafů pokryje celý svět. Podle jeho odhadu se měla technologie vyvinout do té míry, že by snadno umožnila bezdrátovou konverzaci mezi obyvatelem USA a obyvatelem Číny. Je třeba zmínit, že v té době se o mezinárodních telefonních hovorech ještě neslyšelo, takže Watkinsův nápad byl velmi revoluční.

Digitální fotografie a rentgenové snímky

Watkins také předpověděl, že v budoucnu dojde k obrovskému pokroku v oblasti barevné fotografie, která byla v jeho době teprve v experimentální fázi.

„Fotografie se budou přenášet telegraficky z jakékoli vzdálenosti. Pokud se za 100 let v Číně odehraje bitva, snímky nejpozoruhodnějších událostí budou zveřejněny v novinách o hodinu později. I dnes se fotografie posílají na krátké vzdálenosti. Fotografie budou odrážet všechny barvy přírody,“ napsal odvážně americký inženýr. Je třeba poznamenat, že ve Watkinsově době mohla být fotografie z bitvy v Číně zveřejněna v západním tisku nejdříve za týden.

Tesla naopak jako první v historii pořídil fotografii pomocí rentgenového záření. Postupem času se rentgenová fotografie stala uměleckou formou, zaměřenou především na květiny, drobná zvířata, mušle a ovoce. Počátky tohoto trendu sahají až do roku 1913, kdy byla pořízena první umělecká rentgenová fotografie listu.

Internet, Wi-Fi a Google

Ačkoli lze někdy namítnout, že ani ti nejodvážnější futurologové minulosti nedokázali předvídat vznik internetu, v zápiscích z let minulých najdeme zmínky o technologiích, které matoucím způsobem připomínají vize globální sítě.

V povídkách „Magellanův oblak“ a „Dialogy“, vydaných v roce 1957 polský spisovatel sci-fi mimo jiné zmínil rozsáhlou databázi veřejně přístupných dat a státní, kontinentální a planetární počítačové sítě. Spisovatel v knihách předpověděl, že využití takového množství informací bude vyžadovat vytvoření „virtuálního skladu“, který bude pohodlný a snadno použitelný pro všechny zájemce. Funkci takového úložiště plnila spisovatelem vytvořená Trionovova knihovna, z níž bylo možné přenést jakákoli data do osobního televizoru.

Nikola Tesla zase předvídal vznik Wi-Fi. Vědec totiž tvrdil, že přijde den, kdy si lidé budou moci bezdrátově posílat dokumenty, hudbu a video odkudkoli na Zemi. Za zmínku stojí také zajímavý popis řešení, které se podobalo fungování dnešních internetových portálu, jak uvádí server Open Culture. V roce 1926 představil nejmenovaný autor na stránkách časopisu Illustrated Daily Courier vizi elektronického tisku“ který se měl stát běžnou záležitostí v roce 2000:

„Noviny nebudou jako dosud tištěny na papír. Vydavatelé poskytnou svým předplatitelům všechny potřebné informace pomocí kamery s dalekým rozhledem. Stiskne se tlačítko a matné sklo fotoaparátu se rozzáří světlem. Čtou se nejnovější telegramy, úvodní články, týdeníky a sloupky. To vše je zpestřeno pohyblivými obrázky, které jsou rozesety po celém textu.“

Živé vysílání, internet věcí a umělá inteligence

Tesla také přesně předpověděl živé vysílání a tvrdil, že díky využití vlastností rádia budou lidé moci na malých obrazovkách sledovat, co se děje na druhé straně světa, jak píše server Open Culture.

Tesla také tvrdila, že v budoucnu vznikne internet věcí, jak ho známe dnes. „Správa domácnosti – problémy s teplem, světlem a mechanikou – bude díky laskavé bezdrátové síle osvobozena od veškeré práce,“ tvrdil slavný vynálezce. Vědec byl dále přesvědčen, že by bylo možné vytvořit umělou inteligenci, která by byla použita ve vozidle, jež by fungovalo bez lidské asistence a činilo autonomní rozhodnutí. Další vizí byly dálkově ovládané létající stroje připomínající moderní drony.

Virtuální realita

Dalším hitem, který se dnes někteří snaží posunout na další úroveň v podobě tzv. metaverza, byl vznik virtuální reality. Technologii virtuální reality (VR) představil již před půl stoletím spisovatel Stanislaw Lem, který přišel s myšlenkou tzv. fantomatiky. Ve své knize Summa technologiae, která poprvé vyšla v roce 1964 a je souborem filozofických esejů o vývoji vědy a techniky, se autor zmiňuje o fantomatonu, stroji, který měl vytvářet alternativní reality, jež se podobaly skutečnému světu, jak uvádí server Medium.

Zdroj: redakce, pendergastkc.org, openculture.com, medium.com, Wikipedia