Teleskop Jamese Webba odhalil vzdálenou galaxii na novém ohromujícím snímku

Nový snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST) odhalil skrytou plynnou strukturu vzdálené galaxie, píše server Live Science.

Vesmírný uzel plynu, prachu a hvězd patří spirální galaxii IC 5332, která se nachází v souhvězdí Sochaře více než 29 milionů světelných let od Země. Protože se vůči Zemi nachází téměř dokonale přivrácená, jsou její spirální ramena vidět neuvěřitelně zřetelně.

Není to poprvé, co byla galaxie IC 5332 vyfotografována. Galaxii o rozloze 66 000 světelných let v minulosti zobrazil také Hubbleův vesmírný dalekohled. Hubble však nedokáže vidět v infračervené oblasti elektromagnetického spektra, zatímco vesmírný dalekohled Jamese Webba ano. Výsledkem je, že aktualizovaný snímek obsahuje tolik dříve zastřených detailů, že vypadá téměř úplně jinak.

„Na Hubblově snímku jsou vidět tmavé oblasti, které jako by oddělovaly spirální ramena, zatímco na Webbově snímku je vidět spíše souvislá spleť struktur, které odrážejí tvar spirálních ramen,“ napsali v prohlášení zástupci Evropské kosmické agentury (ESA), která nový snímek pořídila.

ESA vysvětlila, že tento rozdíl je způsoben prachem v galaxii, který mnohem více rozptyluje ultrafialové a viditelné světlo, než infračervené frekvence, které má k dispozici dalekohled. Na obou snímcích jsou také patrné různé hvězdy, protože některé hvězdy svítí na různých frekvencích jasněji než jiné.

Přibližně stokrát výkonnější než Hubbleův vesmírný dalekohled byl v prosinci 2021 vypuštěn na gravitačně stabilní místo vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země, známé jako Lagrangeův bod. Webbův dalekohled je nejvyspělejší vesmírný dalekohled, jaký byl kdy postaven, se schopností nahlédnout do atmosfér vzdálených exoplanet a přečíst nejstarší kapitolu historie vesmíru v nejslabších záblescích světla, které se díky miliardám let putování napříč rozpínající se strukturou časoprostoru roztáhlo do infračervených frekvencí.

Po šesti měsících pečlivého nastavování a kalibrace byly přístroje dalekohledu a jeho 6,5 metrů široké pozlacené zrcadlo připraveny k provozu. Po odhalení prvních snímků v červenci teleskop ohromuje neustálým proudem ohromujících záběrů našeho blízkého i vzdáleného vesmíru. Jmenujme alespoň některé z nich: teleskop pořídil ohromující snímky galaxií v kolotoči, Einsteinových prstenců, Orionova meče, Neptunova přízračného halo a nejhlubšího snímku vesmíru, jaký byl kdy vytvořen.

V případě IC 5332 vědci ESA doufají, že porovnáním snímků vzdálené galaxie pořízených Hubbleovým teleskopem a teleskopem se dozvědí více o složení a struktuře této galaxie a také o tom, jak se tyto skutečnosti mohou promítnout do obecnějších zákonitostí pozorovaných ve všech spirálních galaxiích.

Zdroj: livescience.com, redakce