Světové požáry mohou přispívat k následkům onemocnění včetně COVID-19
Jednoho chladného zářijového rána v San Francisku si skupina hasičů sbalila své vybavení do jasně červené dodávky. Ve vzduchu se vznášel odporně nasládlý zápach borovicové pryskyřice ze vzdáleného požáru, zatímco se posádka připravovala na boj s rychle se rozrůstajícím požárem Dixie, který měl ambice stát se největším požárem v dějinách Kalifornie. Požár, který se šířil napříč pohořím Sierra Nevada, sežehl více než 3 900 kilometrů čtverečních, než ho posádky koncem října zcela zkrotily. Těmito slovy začíná na nature.com mimořádná úvaha nad zásadním problémem současné civilizace.
Podle zmíněného serveru čekala hasiče před samotným zásahem ještě jedna zastávka. V malé učebně uvnitř výcvikové budovy sanfranciského hasičského sboru ve čtvrti Mission odevzdaly vzorky krve a vyplnily formuláře.
Tyto vzorky budou posléze využity jako výchozí a porovnávány s těmi, které jim budou odebrány po návratu na základnu. Výsledkem porovnání budou reakce jejich těl na kouř, včetně zánětů a změn imunitního systému a srdeční činnosti.
Kouř z lesních požárů má každoročně na svědomí desítky až stovky tisíc předčasných úmrtí po celém světě, proto se výzkumníci snaží analyzovat, jaké škodlivé prvky obsahuje kouř z lesních požárů. Zkoumají krátkodobé a dlouhodobé účinky, kdo je vůči škodlivinám nejzranitelnější a jak nejlépe zajistit bezpečnost a zdraví lidí v kouřových oblacích, které se mohou táhnout tisíce kilometrů od požáru, jako je požár Dixie.
Práce vědců má velký význam právě nyní, kdy klimatické změny způsobují vlny veder po celém světě a téměř zdvojnásobují celkovou plochu, kde může vzniknout požár. V důsledku sucha se na celém světě zvyšuje četnost, velikost a intenzita lesních požárů a prodlužují se kouřové sezóny.
Lesní požáry v posledním desetiletí pustošily západ Spojených států, ale i další země. Požáry v ruském regionu Sibiř letos sežehly větší plochu než všechny ostatní požáry na světě dohromady a Austrálie se stále vzpamatovává z ničivého období požárů křovin v letech 2019-20 – hovorově nazývaného „černé léto“, které zničilo tisíce domů a zabilo nejméně 30 lidí a stovky milionů zvířat.
„Když porovnáte posledních 5 let s 10 až 15 lety předtím, tak se to prostě nedá srovnávat,“ říká Sam Heft-Neal, environmentální ekonom ze Stanfordovy univerzity, který se zabývá zdravotními riziky požárů. „Je to úplně jiný režim požárů“, doplňuje.
Foto: Stevepb / Pixabay
Toxická směs
Kouř z lesních požárů obsahuje desítky různých částic, jako jsou saze, a chemické látky, například oxid uhelnatý, ale jedním z největších problémů jsou pro odborníky nejmenší částice v kouři, zvané PM2,5, které měří 2,5 mikrometru nebo méně (v průměru 1/40 šířky lidského vlasu). Jejich nebezpečí tkví v tom, že pronikají hluboko do nejmenších štěrbin plic a dostávají se do krevního oběhu. Tělo na ně poté reaguje podobně, jako na bakterie. Tato reakce s sebou nese celou řadu fyziologických změn – hormon kortizol a nárůst hladiny glukózy v krvi, což následně způsobuje, že srdeční rytmus je méně stabilní a krev se častěji sráží. Sliznice plic se zanítí, což ztěžuje dýchání.
Vědci zkoumají hasiče, kteří jsou v zaměstnání vystaveni velkému množství kouře, aby zjistili, zda změny v jejich biomarkerech jsou podobné těm, které jsou pozorovány u lidí, kteří nehasí požáry, ale přesto jsou vystaveni kouři. V blízkosti požáru mohou částice PM2,5 dosahovat hodnot více než 15krát vyšších, než je 24hodinová norma expozice 35 mikrogramů na metr krychlový stanovená americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA). „Mnoho hasičů navíc při boji s požáry respirátory nenosí, protože se v nich těžce dýchá a v tu chvíli už vlastně dýchají jen toxickou polévku,“ říká Francesca Dominiciová, biostatistička z Harvard T. H. Chan School of Public Health v Bostonu ve státě Massachusetts.
Ale i nižší hladiny kouře mohou představovat vážné zdravotní riziko. I lidé v oblastech, vzdálených více než 100 km od požárů, jsou vystaveni kouři, který způsobuje změny biomarkerů, které mohou být známkou poruch imunitního systému a kardiovaskulárních funkcí. Vědci odhadují, že zvýšená hladina PM2,5 během sezóny požárů v roce 2020 ve Washingtonu, Kalifornii a Oregonu souvisela s přibližně 19 700 případy onemocnění COVID-19 navíc a 750 úmrtími.
Hlavní hypotézou o příčině nadměrného počtu případů je, že PM2,5 narušuje imunitní systém a způsobuje zánět, což může způsobit, že lidé jsou náchylnější k infekcím nebo se zhorší následky onemocnění. Dokonce existuje i názor, že některé respirační viry se mohou při vstupu do plicní tkáně přenášet na jemných prachových částicích.
Údaje o hospitalizacích ve dnech s vysokým výskytem kouře ukazují nárůst počtu hospitalizovaných osob s kardiovaskulárními a respiračními problémy a cukrovkou, zejména dětí a starších osob. Těhotné osoby mohou být také vystaveny vyššímu riziku těhotenské cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo porodu dětí s nízkou hmotností. Odhaduje se, že téměř 7 000 předčasných porodů v Kalifornii v letech 2007-2012 lze přičíst vystavení kouři z lesních požárů během těhotenství.
Foto: Ciobanucatalina / Pixabay
Komplikací výzkumu je skutečnost, že vědcům docházejí srovnávací skupiny. Špatná kvalita ovzduší je dnes totiž tak všudypřítomná (více než 90 % dětí na celém světě dýchá vzduch zatížený částicemi PM2,5, které překračují hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací), že počet neexponovaných lidí v dlouhodobých studiích se snižuje.
Přesto, že je důležité prozkoumat škodlivost kouře lidskému tělu, tento výzkum neřeší podstatnější problém. Vědci totiž tvrdí, že i kdybychom měli všechny výzkumy světa, které nám řeknou, že máme brát protizánětlivé léky nebo používat dotovaný HEPA filtr, nevyřešíme tím zásadní problém současné civilizace – změnu klimatu.
Vědci předpovídají, že pokud budou emise skleníkových plynů nadále růst, tak například v Kalifornii se každoročně vypálená plocha do konce století zvýší o 77 %. Je nejvyšší čas, aby se vědci i politici snažili co nejrychleji těmto nočním můrám zabránit.
Zdroj: nature.com