Stíhací letoun Mitsubishi F-2 japonských vzdušných sil. Větší sourozenec americké F-16

Podpůrný stíhací letoun F-2 je víceúčelový jednomotorový stíhací letoun určený především pro Japonské síly vzdušné sebeobrany (JASDF). Je výsledkem společného vývojového programu Japonska a USA, informuje portál Airforce-Technology.

Hlavním dodavatelem byla společnost Mitsubishi Heavy Industries (MHI) a hlavním americkým subdodavatelem byla společnost Lockheed Martin Aeronautics Company. F-2A je jednomístná verze a F-2B je dvoumístná verze.

Japonsko v současné době vyvíjí nový pokročilý stíhací letoun, který nahradí podpůrné stíhací letouny Mitsubishi F-2.

Program a vývoj stíhacího letounu F-2

V roce 1987 JASDF vybrala variantu letounu F-16C jako japonský letoun FS-X, který měl nahradit letoun Mitsubishi F-1. V roce 1988 byla společnost Mitsubishi vybrána jako hlavní dodavatel letounu, který se stal známým jako F-2. Program zahrnoval transfer technologií z USA do Japonska a odpovědnost za sdílení nákladů si rozdělilo 60 % Japonsko a 40 % USA.

Byly vyvinuty čtyři létající prototypy a dva statické prototypy pro statické zkoušky a únavové testy. Letové zkoušky prototypů byly úspěšně dokončeny v roce 1997 a letoun byl zařazen do výroby v roce 1998.

První sériový letoun byl dodán japonské obranné agentuře v březnu 2005. Letouny se montovaly v závodě Mitsubishi Komaki South v Nagoji.

Konstrukce stíhacího letounu F-2

Na výrobě letadla se podílelo několik firem. Společnost Kawasaki byla zodpovědná za střední část trupu, zatímco Mitsubishi za výrobu přední části trupu a křídla. Lockheed Martin měl na starosti zadní část trupu a klapek na náběžné hraně křídla. Křídlo je vyrobeno z kompozitních materiálů, které snižují celkovou hmotnost a radarový odraz letadla. Rozpětí křídel se prodloužilo o 1,14 m, čímž se zvětšila nosná plocha o 25 %. Díky tomu dokáže letadlo unést více paliva v interních nádržích a pod křídlem má o dva závěsníky více než F-16. Ve srovnání s F-16 má také delší a širší příď, aby tam mohl být osazen nový japonský radar.

Kokpit

V kokpitu se nacházejí 3 víceúčelové displeje od firmy Yokogawa a průhledový displej (HUD), vyvinutý společností Shimadzu.

Integrovaný zbraňový systém stíhačky F-2

Mitsubishi F-2 je vybaveno radarem s elektronickým vychylováním paprsku J/APG-1 od společnosti Mitsubishi Electric. F-2 byly vůbec prvními stíhačkami na světě s integrovaným AESA (Active electronically scanned array), se kterým létaly již od roku 1995

V kořeni levého křídla je instalován 20mm vícehlavňový kanon M61A1 Vulcan. Pro nesení zbraňových systémů a zásob je k dispozici 13 pevných bodů, jeden na ose trupu, jeden na každém konci křídla a pět pod každým křídlem.

K dispozici jsou dvě odpalovací zařízení Frazer Nash se společnou kolejnicí, které vyrábí společnost Nippi. Letoun je schopen nasadit rakety vzduch-vzduch středního dosahu Raytheon AIM-7F/M Sparrow, rakety krátkého dosahu Raytheon AIM-9L Sidewinder a rakety vzduch-vzduch krátkého dosahu Mitsubishi Heavy Industries AAM-3.

F-2 je vyzbrojen protilodními střelami ASM-1 a ASM-2. Společnost Mitsubishi začala vyvíjet protilodní střely řady Type 80, ASM-1 a ASM-2 v roce 1980, původně pro stíhací letoun F-1.

Stíhací letoun může nést kazetové pumy CBU-87/B. Na centroplánu a na pevných bodech vnitřního křídla může nést odhazovací nádrže s kapacitou 4 400 kg paliva.

Avionika a řízení letu

Za avioniku odpovídala společnost Lockheed Martin. Digitální systém fly-by-wire letounu vyvinuly společnosti Japan Aviation Electric a Honeywell na základě dohody o společném vývoji.

Režimy fly-by-wire zahrnují rozšíření řízení, statickou stabilizaci a řízení zátěže během manévrů.

Komunikace

Komunikační systémy, jimiž je letoun F-2 vybaven, jsou vysílač AN/ARC-164 pracující v pásmu UHF, který dodala společnost Raytheon, vysílač V/UHF, který dodala společnost NEC, informační dotazovač Hazeltine friend or foe a vysokofrekvenční vysílačka, kterou vyvinula a dodala společnost Kokusai Electric.

Motor F-2

Letoun je vybaven proudovým motorem General Electric F110-GE-129 s přídavným spalováním. Motor vyvíjí 131,7 kN a rychlost letounu je Mach 2. F-2 vytváří tah 75,62 kN, při zapnutí hořáků 131,23 kN.

Zdroj: airforce-technology.com, Wikipedia