Špatná zpráva: V grónském ledovém příkrovu poprvé v historii padal déšť namísto sněhu

Když letos v srpnu na nejvyšším bodě grónského ledového příkrovu poprvé v historii padal déšť namísto sněhu, bylo to bráno jako znepokojivý důkaz měnícího se klimatu v této oblasti. O nové studii kanadské university Manitoba a dalších vědců informuje time.com. Ze studie vyplývá, že na déšť na Arktidě si budeme muset zvyknout.

Podle zprávy, která byla 30. listopadu zveřejněna v časopise Nature Communications, začne v Arktidě více pršet než sněžit a tento přechod pravděpodobně nastane o desítky let dříve, než se dosud předpokládalo. Předpovědi nejnovějších modelů ukazují, že očekávaný prudký nárůst srážek v Arktidě, převážně dešťových, začne již v roce 2050, nikoliv až v roce 2070, jak ukazovaly původní modely. K tomuto posunu dochází v důsledku rychlého oteplování, úbytku mořského ledu a změn ve vývoji počasí způsobených zvyšující se globální teplotou.

• 

Další předpovědi hovoří o tom, že v Arktidě dojde ke snížení sněhové pokrývky, zvýšenému tání permafrostu a vyššímu výskytu povodní. Dlouhodobě snížená sněhová pokrývka přispívá k efektu, kdy tmavý terén neodráží sluneční teplo, což dále přispívá k oteplování. Dalším vedlejším efektem je uvolňování metanu během tání permafrostu, což rovněž přispívá k narůstajícímu globálnímu oteplování.

„Skutečnost, že na vrcholku Grónska padá voda namísto sněhu mě zaráží,“ říká vedoucí výzkumná pracovnice Michelle McCrystallová, postdoktorandka v Centru pro pozorování Země na Manitobské univerzitě. „Pokud budeme pokračovat v nastoupené trajektorii, může se spousta problémů dramatizovat ještě rychleji, než jsme předpokládali“, dodává.

A nejde jen o změnu klimatu. Zvýšené množství srážek ovlivňuje vlhkost půdy a podzemní vody, což narušuje podzemní sítě hub, které podporují arktickou flóru i zvířata, jako jsou divocí karibu, sobi a pižmoni, jejichž přežití závisí na drsných zimních podmínkách.

Zmrzlá dešťová voda také brání zvířatům v hledání potravy, k níž se přes sníh prohrabala. „Arktida se mění tak rychle, že se arktická příroda nemusí být schopna přizpůsobit,“ řekl Mark Serreze, spoluautor studie a ředitel střediska NSIDC. „Není to problém jen pro soby, karibu a pižmoně, ale také pro obyvatele severu, kteří jsou na těchto zvířatech závislí“, řekl.

Výzkumný tým v článku uvádí, že pokud se nám podaří zabránit oteplení planety o více než 1,5 °C, máme šanci udržet déšť na Arktidě na uzdě. Současné analýzy ale ukazují na oteplení o zhruba 2,7°C. „Pokud se globální oteplování nezastaví, nebude už Arktida taková, jak ji známe. Kdysi zamrzlá moře budou otevřenou vodou a sníh nahradí déšť“, povzdechl si Mark Serreze.

Zdroj: time.com