Smrt po transplantaci prvního prasečího srdce člověku zůstává stále záhadou

Smrt pacienta po první světové transplantaci prasečího srdce člověku, která proběhla začátkem tohoto roku a po několika týdnech skončila neúspěchem, zůstává stále záhadou. Co se vlastně pokazilo?

Na začátku roku 2022 provedli chirurgové v USA první transplantaci geneticky modifikovaného prasečího srdce člověku. Experimentální postup byl schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Pacient, padesátník s terminálním onemocněním srdce, byl příliš nemocný na to, aby mohl podstoupit běžnou transplantaci.

Podle webu NewAtlas byl zákrok zpočátku úspěšný a během několika dní po transplantaci byl pacient odpojen od zařízení bypass srdce-plíce, které ho udržovalo naživu. Začal fyzickou rehabilitaci a po několik týdnů se postupně uzdravoval.

Asi sedm týdnů bylo vše v pořádku a pacient nevykazoval žádné známky odmítnutí orgánu. Bohužel poté začalo transplantované srdce postupně selhávat a do čtrnácti dnů pacient zemřel.

Oficiálně bylo příčinou smrti srdeční selhání, ale nebylo to proto, že by byl orgán tělem pacienta odmítnut. Při pitvě srdce vědci zjistili, že došlo k dramatickému ztluštění komorových stěn, srdeční sval nebyl schopen uvolnění a naplnění krví tak, jak by měl.

Před několika měsíci se zjistilo, že transplantované prasečí srdce obsahovalo stopy viru prasečí chřipky. Tento virus mohl hrát roli v selhání orgánu tím, že stimuloval imunitní odpověď, která následně vedla k poškození srdeční tkáně.

Nová zpráva však tuto hypotézu zpochybňuje a nenašla žádné stopy o tom, že by se virus rozšířil mimo prasečí srdce do jiných orgánů. Je ale možné, že virus v srdci prasete přispěl k poškození tkáně.

Dosud je však pro vědce záhadou, jak se virus k praseti dostal, protože před transplantací orgánu bylo provedeno mnoho testů a dárcovské prase bylo chováno v zařízení pro zabránění jakékoli infekci. Dosud tedy nikdo s určitostí neví, proč se to stalo.

Zdroj: newatlas.com