Seznamte se. Antonov An-225 byl sovětským nebeským obrem

V době studené války bylo na Sovětském svazu něco naprosto šíleného. Obě strany konfliktu, Západ i Východ, se snažily překonat tu druhou, pokud šlo o vojenská letadla. Proto Rusové sestrojili Antonov, píše server Hot Cars.

Britové například začali vyvíjet šílený úderný letoun BAC TSR2, Amerika postavila naprosto šílený F-104 Starfighter a Sovětský svaz přišel se stíhačkou Mig-25 Foxbat, letounem, který zhruba deset let naprosto mátl Spojené státy. Ale Rusové brzy sestrojili něco jiného, co bylo podobně šílené.

Když Sověti začali rozšiřovat svůj vesmírný program o orbitální modul Buran, uvědomili si, že potřebují letadlo pro přepravu raketoplánu z místa přistání a dalších vesmírných komponent. Možná by dokonce bylo potřeba, aby sloužilo jako startovací rampa pro sovětské kosmické lodě. Američané používali k přepravě svých raketoplánů přestavěné Boeingy 747. Rusko však vyzvalo leteckou společnost Antonov, aby vyvinula dodnes největší letadlo na světě, Antonov An-225 Mrija. Byl postaven pouze jeden z těchto mimořádných letounů, který dodnes ohromuje davy lidí všude, kam přiletí.

• 

Sověti potřebují letoun An-225

Když Sověti začali stavět raketoplán Buran a rakety Energija, které měly být použity k jeho vypuštění, uvědomili si, že vzhledem k velikosti těchto komponentů je nebudou moci přepravovat po železnici. Proto byly bombardéry M-4 Mjasiščev upraveny pro přepravu komponentů pro raketoplán. Staré bombardéry by však neunesly ani celý raketoplán a některé komponenty by musely být rozebrány. Bylo zjevně zapotřebí nového letadla a zpočátku to vypadalo, že by mohl pomoci již létající Antonov An-124. Byl to v té době největší a nejschopnější transportér.

Ale model 124 nebyl dost velký. Proto Antonov přišel s obrem, kterým je An-225. Nový letoun měl dvouocasý stabilizátor, nový podvozek, větší křídlo a dva další motory. A rozhodně zastínil vše, co se v té době objevilo na obloze, včetně An-124 a amerického C-5 Galaxy.

Jeho šest motorů Progress D-18T a 88,4 metru dlouhé rozpětí křídel nějakým způsobem zajišťovaly obřímu transportéru dostatečný vztlak, i když měl na zádi připevněné komponenty raketoplánu Buran nebo motory Energija. Existovala dokonce možnost, že by An-225 mohl být použit jako letecká startovací platforma pro menší sovětské kosmické lodě.

• 

Pro účel, který byl brzy zastaralý

Původně Sovětský svaz doufal, že postaví několik letounů An-225, které by pomohly s programem Buran a jeho menší, přenosnější kosmickou lodí MAKS. A první úspěšný start Buranu v roce 1988 znamenal, že naděje byly velké a Západ tomu uvěřil, když An-225 dopravil Buran na leteckou přehlídku v Paříži v roce 1989. Ale v roce 1989 se situace v Sovětském svazu měnila. Země začala bankrotovat a programy Buran a MAKS byly nakonec zastaveny.

Sovětský svaz měl tedy letadlo, které již nemělo práci. Zpočátku létalo po západních leteckých přehlídkách, aby se předvedlo, zatímco se snažili přijít na to, co s ním. Po rozpadu Sovětského svazu byl letoun uložen do skladu poblíž Kyjeva na Ukrajině a byl vyřazen na součástky. Mezitím mohl Antonov pronajímat svou flotilu ‚124, aby si vydělal a mohl svá letadla dobře využít. To vnuklo společnosti nápad. Mohl by být letoun An-225 upraven pro přepravu nákladu, na který byl i letoun ‚124 příliš malý?

• 

Nový život

Letoun An-225 vytáhli ze skladu, zrenovovali a upravili ho. Do letounu byly namontovány nové motory, byl upraven pro přepravu nákladu v novém nákladovém prostoru s nákladovými dveřmi a dále byl doplněn novou avionikou. Letoun nyní spadal pod správu Antonov Airlines, provozovali jej přímo jeho konstruktéři a stavitelé. A An-225 se konečně dočkal dobrého využití. V lednu 2002 se letoun zúčastnil svého prvního charterového letu, při němž přepravil 187 tun. Hmotnost, na kterou by byly potřeba dva Boeingy 747.

Letadlo brzy začalo stanovovat nové světové rekordy v hmotnosti, kterou dokázalo unést a dokázalo vzduchem přepravovat předměty, které byly dříve považovány za nemožné. V červnu 2010 letadlo přepravilo nejdelší náklad na světě, který tvořily dvě zkušební lopatky větrné turbíny o délce 42,1 metru. Ty byly přepraveny z čínského Tianjinu do dánského Skrydstrupu. A v roce 2020 byl letoun An-225 použit také během pandemie Covid-19, kdy z Číny dopravil zdravotnický materiál do řady dalších částí světa.

• 

Letadlo sice není využíváno tak pravidelně jako nákladní letoun 747, ale jeho potřeba je stále aktuální. Některé náklady jsou prostě příliš velké pro klasická letadla. Bylo by jich však někdy potřeba více? Polotovar An-225 stojí na Ukrajině už mnoho let a Antonov tvrdí, že pokud by byl potřeba a byly by na něj peníze, mohli by ho mít pravidelně na obloze do tří let.

Prozatím však prodaná Mrija nadále žije ve své vlastní třídě. Díky své velikosti a jedinečnosti přitahuje davy lidí všude, kam se podívá, ať už je to Anglie, Austrálie, nebo doma na Ukrajině. V květnu 2016 se na letadlo na letišti v Perthu přišlo podívat více než 15 000 lidí. Provoz letadla je drahý, zhruba 660 000 Kč za hodinu, ale bez něj by se některé náklady dost možná jen těžko dostaly na místo určení. Po ukončení programu Buran mohl být An-225 nadobro ztracen. Nakonec se však dočkal dobrého využití, jen ne takového, pro jaké jej Sovětský svaz původně vyvinul.

Zdroj: hotcars.com