Satelity lokalizovaly, odkud uniká nejvíce metanu do atmosféry
Poměrně malý počet zdrojů, které nejvíce produkují metan z těžby ropy a zemního plynu, se každoročně podílí až 12 procenty na emisích tohoto skleníkového plynu do atmosféry. Podle portálu Science News vědci nyní vědí, kde se mnohé z těchto zdrojů nacházejí. Analýzy satelitních snímků z let 2019 a 2020 odhalily, že většina z 1 800 největších zdrojů metanu pochází ze šesti hlavních zemí, které těží ropu a zemní plyn. V čele stojí Turkmenistán, následovaný Ruskem, Spojenými státy, Íránem, Kazachstánem a Alžírskem.
Vyřešení těchto úniků by bylo nejen přínosem pro planetu, ale také by mohlo těmto zemím ušetřit miliardy amerických dolarů, uvádí klimatolog Thomas Lauvaux z university Paris-Saclay a jeho kolegové v časopise Science.
Tyto tzv. ultraemitory jsou zdroje, které do atmosféry vypustí nejméně 25 tun metanu za hodinu. Tyto občasné masivní výrony tvoří jen zlomek, ale značný metanu, který se ročně dostane do zemské atmosféry.
Metan má asi 80krát větší potenciál oteplovat atmosféru než oxid uhličitý, i když jeho životnost v atmosféře je obvykle mnohem kratší, a to zhruba 10 až 20 let ve srovnání se stovkami let. Tento skleníkový plyn může do atmosféry pronikat jak z přírodních, tak z lidmi způsobených zdrojů.
@ScienceMagazine just released the first systematic study of #methane ultra-emitters — the result of several years of research by @Kayrros and lead author Thomas Lauvaux of #LSCE.
— Antoine Halff (@antoine_halff) February 4, 2022
Groundbreaking study in Science provides firs | EurekAlert! https://t.co/JvfpaqeUzO
Při těžbě ropy a zemního plynu mohou být masivní úniky metanu důsledkem havárií nebo netěsností potrubí či jiných zařízení, říká Lauvaux. Tyto úniky jsou však často důsledkem běžných postupů údržby, zjistil tým. Například namísto několikadenního odstavení potrubí kvůli vyčištění plynu se mohou otevřít ventily na obou koncích potrubí. Tím dojde k rychlému uvolnění a spálení plynu. Tento druh praxe se na satelitních snímcích výrazně projevil jako „dva obrovské chuchvalce“ podél trasy potrubí, říká Lauvaux.
Foto: Delfino Barboza/Unsplash
Zastavit takové praktiky a opravit netěsná zařízení je relativně snadné. Takové změny mohou představovat poněkud rychlé a efektivní řešení emisí skleníkových plynů. Výzvou je však identifikace konkrétních zdrojů těchto obrovských emisí metanu. Letecké studie mohou pomoci určit některé velké zdroje, jako jsou skládky, mléčné farmy a producenti ropy a zemního plynu, ale takové lety jsou omezené tím, že jsou jednak regionální a jednak krátkodobé.
Zdroj: Science News