Samopal zvaný „Tommy Gun“ používal také zločinec Al Capone. Už jste jej viděli střílet?

Thompson je americký samopal patentovaný Johnem T. Thompsonem v roce 1920. Stal se známým především v době prohibice v USA, kdy byl rozšířený jak v řadách americké policie, tak v podsvětí. Samopal Thompson byl znám také jako „Tommy Gun“. Zbraň byla oblíbená především pro svou kompaktnost, účinné střelivo .45 ACP a vysokou spolehlivost, uvádí se na webu Britannica.

Mnoho pěchotních pušek používaných během první světové války se vyznačovalo vynikající přesností na velkou vzdálenost. Jejich relativně nízká rychlost střelby a celková velikost (s nasazeným bodákem obvykle přesahovala délku 150 centimetrů) je však činily nevhodnými pro boj zblízka v zákopech na západní frontě.

Když se Thompson, důstojník americké armády (na fotografii výše), dozvěděl o třecím zpožděném zpětném rázu, který si v roce 1915 nechal patentovat Američan John Bell Blish, snažil se tuto konstrukci začlenit do účinné „zákopové zbraně“. Thompsonůva zbraň se vyznačovala vynikající obrannou silou na úkor značně sníženého účinného dostřelu, a to na stejný náboj ráže .45, který používala pistole M1911 Colt. V době, kdy byl Thompsonův prototyp dokončen, však již první světová válka skončila.

• 

Přestože Thompsonův samopal získal kladné hodnocení od armády i americké námořní pěchoty, ani jedna ze služeb se zpočátku nerozhodla pro jeho plošný nákup. Namísto toho se zbraň, lidově přezdívaná „Tommy Gun“, nechvalně proslavila v období prohibice v USA (1920-33), kdy ji používali gangsteři při krvavých incidentech, jako byl například masakr na svátek svatého Valentýna, dne 14. února 1929. Tehdy Al Capone nařídil popravu sedmi mužů konkurenčního gangu. Jeho vina však nebyla prokázaná, měl totiž skvělé alibi.

Po pádu Francie v červnu 1940 potřebovala Británie všechny zbraně, které mohla získat, a zadala otevřenou objednávku na samopaly Thompson. Do dubna 1942 dorazilo do Británie 100 000 Thompsonů. Stali se oblíbenci nově vzniklých elitních jednotek Commando, kteří je používali při náletech na okupovanou Evropu. Americká armáda formálně přijala Thompson v září 1938, ale až do léta 1939 si neobjednala žádné zbraně. Do února 1942 bylo vyrobeno půl milionu Thompsonů. Thompson sám se okamžiku, kdy se jeho zbraň stala klíčovou součástí spojeneckého arzenálu, nedočkal. Zemřel totiž v červnu 1940. 

Prázdný samopal vážil téměř 4,5 kg a, jak již bylo zmíněno, střílel náboji ráže .45 ACP. Zásobníkem byl buď kruhový buben na 50 nebo 100 nábojů, nebo krabička na 20 nebo 30 nábojů. Tato zbraň disponovala závěrem částečně uzamčeným bronzovou závorou ve tvaru písmene H. Napínací páka závěru byla umístěna na horní straně pouzdra závěru, což umožňovalo ovládání závěru pravou i levou rukou. Samopal se vyznačoval kromě odnímatelné dřevěné pažby také přední pistolovou pažbičkou pro snadné držení zbraně při střelbě.

Výstřel začíná se závěrem v zadní poloze a s prázdnou nábojovou komorou. Stiskem spouště je uvolněn závěr a tlakem pružiny je posouván vpřed. Ze zásobníku je podán nový náboj a zasunut do nábojové komory. Těsně před koncem pohybu závěru, když je náboj zasunut do nábojové komory a třecí klín zajistil pouzdro závěru, bicí plocha kohoutu udeří na zápalník a dojde k novému výstřelu.

Po odpálení náboje je závěr vlivem tlaku prachových plynů na dno nábojnice hnán směrem dozadu. Přitom je brzděn silou vratné pružiny a třením šikmo uloženého třecího klínu až do chvíle, kdy třecí klín vyjede ze záběru s drážkami v pouzdře závěru. Přitom je stlačována vratná pružina a prázdná nábojnice je vyhozena doprava vzhůru. Závěr dojede do zadní polohy a cyklus výstřelu se může opakovat.

Žebrovitý vnější povrch hlavně plnil úlohu chladiče. Od roku 1926 bylo možné nechat si vybavit samopal kompenzátorem zdvihu (verze se označovala No. 21AC). Tato zbraň vynikala značně vysokou spolehlivostí a životností díky kvalitnímu zpracování všech součástí.

Zdroj: britannica.com; wikipedia.org