Rusové se chlubí dělostřelectvem po Stalinovi. Jsou to prý „pekelná kladiva“

, , , , ,

Čas od času se ve světových médiích objeví zprávy o tom, že Putinova armáda používá zbraně muzejní kvality. Nedávno se sama státní Rossijskaja gazeta pochlubila, že Rusové na Ukrajině používají dělostřelectvo, které pamatuje ještě Stalinovy časy.

Vládní ruské médium na svých stránkách zmiňuje „pekelná kladiva“, která jsou používána během bojů na Ukrajině. Jedná se o postsovětský protiletadlový kanón S-60 ráže 57 mm. Rossijskaja gazeta se netají tím, že jde o dělostřelectvo, které bylo zavedeno do výzbroje v 50. letech. Je pozoruhodné, že kremelský portál, který se dosud vysmíval ukrajinským polním improvizacím, zmiňuje i improvizovanou zbraň na bázi S-60, která má údajně zlepšit pohyblivost postsovětského děla.

Sovětský S-60 ve válce

Práce na projektu S-60 začaly již v roce 1944 pod vedením Lva Loktyjeva. Prototyp zbraně AZP-57 USW byl testován na konci roku 1946 na sovětském cvičišti. Během několika následujících let byly zjištěné nedostatky odstraněny. S-60 byl přijat do výzbroje sovětské armády v lednu 1950 a krátce poté byla v Krasnojarském závodě zahájena sériová výroba.

Hmotnost děla v bojové poloze je 4775 kg, zatímco v pochodové poloze 4875 kg. Zbraň má dosah přibližně 9 km ve vertikální poloze a 12 km v horizontální poloze. Střely použité v S-60 váží 2,8 kg a mají počáteční rychlost přibližně 1 000 m/s. Zbraň obsluhuje osm vojáků. Teoretická rychlost střelby se pohybuje mezi 105-120 ranami za minutu, zatímco praktická rychlost se pohybuje mezi 50-60 ranami za minutu. S-60 může dosáhnout rychlosti až 65 km/h na asfaltových silnicích a až 15 km/h na nezpevněných cestách.

Křest ohněm proběhl během korejské války. Zbraň se účastnila také války ve Vietnamu, irácko-íránského konfliktu a dvou válek v Perském zálivu. Vzhledem k nutnosti dopravit dělo do bojové pozice z dlouhého pochodu není na moderním bojišti příliš praktické.

V 80. letech byly letouny S-60 postupně vyřazovány ze sovětské armády. Přesto byl jeden takový komplex ještě na začátku 21. století v provozu u ruské jednotky umístěné v Pskovské oblasti. V současné době probíhají práce na další modernizaci těchto děl, která by mohla chránit vojenské základny během zahraničních misí.

Je třeba zmínit, že vysoká rychlost palby zbraně této ráže představuje účinnou palebnou přehradu, kterou je pro piloty nízko letících proudových letadel z psychologických důvodů obtížné prolomit. Na druhou stranu Ukrajinci, kteří používají přesné rakety středního doletu, mohou baterie vybavené těmito děly snadno zničit. Obránci navíc již prokázali, že jsou schopni eliminovat ruské dělostřelectvo, mimo jiné pomocí systémů HIMARS.

Zdroj: Rossijskaja gazeta

Diskuze Vstoupit do diskuze