Proražení sarkofágu v Černobylu je v souvislosti s válkou označováno za jednu z „nejvážnějších hrozeb v současné Evropě“
Ruské pozemní síly obsadily v minulém týdnu vyřazenou jadernou elektrárnu v Černobylu, tedy místo jaderné katastrofy z roku 1986. Namístě jsou obavy, že by mohlo dojít k poškození sarkofágu, a tím k opětovnému uvolnění radioaktivity, která by se mohla rozšířit po Evropě i mimo ni, uvádí se na serveru Popularmechanics.
Černobyl byl místem nejhorší jaderné havárie na světě. Zemřelo při ní sice méně než 100 lidí, ale způsobila rozsáhlé rozšíření radioaktivního spadu po Ukrajině, Rusku, západní Evropě a Skandinávii. Ukrajinská vláda uzavřela po havárii radioaktivní trosky do betonových kontejnerů a samotný poškozený reaktor č. 4 umístila do 40 000 tun vážícího vyztuženého ocelového krytu za 2,5 miliardy dolarů. V Bělorusku i na Ukrajině existuje také vyloučená zóna Černobylu, do níž je zakázáno vstupovat kvůli přetrvávajícím obavám z radiace.
Foto: ArticCynda/Wikimedia Commons CC4.0
V areálu černobylské elektrárny byl spatřen ruský hlavní bojový tank T-80U, kolový obrněný transportér BTR-80 a bojové vozidlo pěchoty BMP-2. Vojenské zdroje nastiňují teorii, že Rusko chce mít pod kontrolou černobylský jaderný reaktor, aby dalo NATO signál, že nemá vojensky zasahovat, jinak jej odpálí. Toto vysvětlení však nedává příliš smysl, protože jakákoli uvolněná radioaktivita, by nejprve prošlo okupovanou Ukrajinou a poté samotným Ruskem. Proto jednou z dalších možných variant je, že ruské síly mají naopak rozkaz zabránit poškození objektu právě vzhledem k nebezpečí, které by unikající radioaktivita způsobila samotnému Rusku. Ať tak či tak, pokud by byl z jakéhokoli důvodu sarkofág narušen, bylo by radiací zasaženo ohromné území. Pomineme-li tedy účelové použití jaderných zbraní, je v černobylské jaderné elektrárně skryta jedna z nejvážnějších současných hrozeb.
Na Ukrajině se nacházejí, kromě Černobylu, čtyři plně funkční jaderné elektrárny s celkem 15 jadernými reaktory. Generální ředitel státní jaderné společnosti Energoatom, Petro Kotin, nedávno ujistil veřejnost, že tyto jaderné elektrárny budou v případě nouze odstaveny a že jsou konstrukčně dostatečně pevné, aby přežily i pád letadla.
Zdroj: popularmechanics.com