Plastovou pohromou pandemie je nemocniční odpad, nejen roušky

Nová studie zjistila, že od začátku pandemie COVID-19 v lednu 2020 se do světových oceánů dostalo 26 000 tun plastového odpadu souvisejícího s pandemií. Zdaleka největší podíl plastového odpadu souvisejícího s pandemií produkují nemocnice, zatímco relativně menší množství pochází z nesprávné likvidace obličejových roušek, testovacích souprav COVID-19 a obalů z online nákupní činnosti.

Kromě toho, že plastový odpad představuje hrozbu pro mořské živočichy a lidi, může mít podle vědců špatně nakládaný plastový odpad potenciál změnit systémy podpory života na Zemi, její dynamiku a stabilitu.
Plasty jsou jedním z mnoha materiálů vyrobených člověkem, které jsou zahrnuty do planetární hranice „nových entit“, což je jedna z devíti hranic, za nimiž by se život na Zemi mohl stát neudržitelným.

Studie na základě modelování zjistila, že 193 zemí vyprodukovalo od začátku epidemie COVID-19 více než 8 milionů tun plastového odpadu souvisejícího s pandemií. Přibližně 26 000 tun tohoto odpadu již bylo údajně vypuštěno do oceánu, kde může ohrozit mořské živočichy v důsledku zamotání a pozření. Převážná většina tohoto plastového odpadu, přibližně 87 %, pochází z nemocnic, zatímco pouze 7 % pochází z osobních ochranných pomůcek, uvádí studie. Dokument se zabýval také jednorázovými plasty používanými při online nakupování a testovacími sadami COVID-19, ale ty prý tvoří pouze 4,7 %, resp. 0,3 %.

„Nemocnice jsou novými horkými místy,“ řekl v rozhovoru pro Mongabay spoluautor studie Yanxu Zhang z čínské Nanjing University. „Bylo to pro nás velmi překvapivé, protože jsme již četli některé předchozí studie nebo novinové články o obličejových rouškách. Takže jsme si nejprve mysleli, že osobní ochranné prostředky jsou pravděpodobně největším přispěvatelem [k plastovému znečištění souvisejícímu s pandemií], zejména s ohledem na obrovské množství používání, a to nejen pacienty, ale všemi. No, poté, co jsme pečlivě vyhodnotili naše údaje, jsme si uvědomili, že tomu tak není.“

Zdroj: pnas.org