Obrovský ledovec vyvrhl do oceánu téměř 1 bilion tun sladké vody. Dopady by mohly být obrovské
Kdysi největší ledovec na světě uvolnil za tři měsíce více než 167 miliard tun sladké vody a za celou dobu své existence téměř 1 bilion tun, což by podle vědců mohlo mít zásadní dopad na volně žijící živočichy, napsal server USA Today.
Ledovec A68A byl součástí šelfového ledovce Larsen-C na Antarktickém poloostrově, než se v červenci 2017 odlomil. V té době to byl největší ledovec na Zemi o rozloze 3 553 km2. Když se ledovec odlomil, začal být unášen Jižním oceánem. V prosinci 2020 se ledovec začal přibližovat k ostrovu Jižní Georgie, který se nachází asi 2 092 km od argentinského pobřeží. Ostrov je domovem divokých zvířat včetně tučňáků a tuleňů.
Podle vědců se ledovec rozpadl těsně předtím, než mohl narazit na mořské dno. Srážka by mohla vážně poškodit ekosystém ostrova, včetně zabití divokých zvířat. Tým mezinárodních vědců pak pomocí tří satelitů zkoumal velikost a tloušťku ledovce od doby, kdy se poprvé odlomil. Tým zjistil, že ledovec během tří měsíců uvolnil kolem ostrova více než 167 miliard tun vody. To by stačilo na naplnění 61 milionů plaveckých bazénů olympijské velikosti.
„Jedná se o obrovské množství roztáté vody,“ uvedla Anne Braakmann-Folgmannová, výzkumná pracovnice z univerzity v anglickém Leedsu a Centra pro polární pozorování a modelování. Tání bylo důsledkem pohybu ledovce ze studených vod podél Drakeova průlivu do teplejšího Skotského moře poblíž ostrova. Když se ledovec přiblížil k ostrovu, jeho tloušťka klesla z 235 metrů na 66 metrů, přičemž k většině z nich došlo od listopadu 2020 do ledna 2021.
Ledovec ztratil 992 miliard tun
Do dubna 2021 zcela roztál, což představuje celkovou ztrátu 992 miliard tun ledu na jeho 4000km dlouhé cestě od jeho odlomení v roce 2017. Na svém vrcholu roztálo každý měsíc 7 metrů ledu. Tání naštěstí stačilo k tomu, aby se ledovec odlomil, takže je menším rizikem z hlediska zablokování ostrova, ale i tak by to mohlo mít významný vliv. Studená sladká voda je unášena oceánskými proudy, takže smícháním se slanými teplými vodami se do nich uvolňují živiny.
Vědci se domnívají, že to změní nebo vytvoří nový plankton v oblasti, což ovlivní místní potravní řetězec. Co to znamená pro životní prostředí v dlouhodobém horizontu, není známo.
Zdroj: usatoday.com