„Objevili jsme největší galaxii ve vesmíru,“ hlásí NASA. Je mimo naše chápání

Podle nového výzkumu astronomové objevili dosud největší galaxii, která se táhne vesmírem nejméně 16 milionů světelných let.

Podle prohlášení Leidenské univerzity v Nizozemsku byla galaxie pojmenovaná Alcyoneus podle syna řeckého prapůvodního boha oblohy Ourana a byla objevena šťastnou náhodou asi 3 miliardy světelných let od Země.

Rádiové galaxie mají ve svých jádrech supermasivní černé díry. Jak hmota padá do černé díry, uvolňuje energii v podobě dvou rádiových výtrysků z protilehlých stran od centra galaxie, známého také jako aktivní galaktické jádro, jak uvádí server Space.

Pomocí dat ze sítě radioteleskopů LOFAR (Low-Frequency Array) umístěných po celé Evropě vědci detekovali dva mohutné plazmové výtrysky vyzařované ze zdánlivě normální supermasivní černé díry v centru galaxie. Tyto dva tryskové proudy o délce nejméně 16 milionů světelných let se rozprostírají na více než sto Mléčných drah v průměru, což podle prohlášení představuje největší známou strukturu galaktického původu.

Materiál vyvržený do vesmíru těmito dvěma tryskovými proudy obsahuje stavební kameny pro vznik nových hvězd. Tento materiál, který se pohybuje téměř rychlostí světla, se zahřívá a rozpouští na plazmu, která září v rádiovém světle, jež je radioteleskop LOFAR schopen detekovat.

Astronomové využívající radioteleskopy nebyli dříve schopni galaxii Alcyoneus detekovat, protože plumy jsou relativně slabé. Vědci přepracovali stávající snímky galaxie a odhalili nové jemné vzory, které tým upozornily na masivní galaktickou strukturu.

Přestože rádiové výtrysky byly detekovány v mnoha galaxiích, včetně Mléčné dráhy, vědci si nejsou jisti, jak a proč galaxie Alcyoneus narostla do takové hmotnosti. Zpočátku se domnívali, že by to mohlo být způsobeno obvykle velkou černou dírou, nadměrným množstvím hvězdného prachu nebo neuvěřitelně silnými tryskovými proudy. Podle nich se však tyto vlastnosti zdají být ve srovnání s jinými rádiovými galaxiemi relativně normální.

Alcyoneus může nabídnout nová vodítka o struktuře našeho vesmíru, známé také jako kosmická síť, která údajně spojuje všechny galaxie. Tato složitá síť se skládá z vláken seskupených galaxií, oddělených obřími dutinami.

Mezigalaktické prostředí mezi galaxiemi může hrát roli při utváření mohutných plazmových plástů v galaxiích. Proto vědci plánují dále zkoumat prostředí galaxie Alcyoneus, aby zjistili, zda něco v jejím okolí může vysvětlit její neobvyklý růst, uvádí se v prohlášení. Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroj: redakce, space.com, arxiv.org, universiteitleiden.nl